Terorismus

Dva mladí lidé se podle policie pokusili loni v lednu v Brně pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu. Případ policisté rozkryli při prověřování skupiny, která na sociálních sítích šířila nenávistný obsah a propagovala teroristické organizace, informoval ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha. Kriminalisté zadrželi pět lidí, dva z nich obvinili. Podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky se mladíci velice rychle radikalizovali na internetu.

Civilní obrana v Pásmu Gazy napojená na teroristické hnutí Hamás tvrdí, že zemřelo dalších dvacet Palestinců, z toho nejméně šest bylo zabito při izraelské střelbě, když čekali u distribučního střediska humanitární pomoci na jídlo, píše agentura AFP. Katarská televize al-Džazíra napsala, že středečních obětí v Gaze je nejméně 31, z toho deset zemřelo při čekání na potraviny.

Sebevražedný útok na řecký pravoslavný kostel v Damašku zabil nejméně 22 lidí a dalších 63 zranil, informovala agentura AP s odvoláním na státní média. Syrské ministerstvo vnitra tvrdí, že na kostel zaútočil muž, který se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát. Čin odsoudila Francie i Turecko.

Kolumbijec, který před rokem zapálil autobusy pražského dopravního podniku, byl součástí organizované skupiny a chystal se zaútočit i na další cíle, třeba nákupní centra. Tento teroristický útok však skončil v zárodku. Muž vinu přiznal a soud mu minulý týden potvrdil osmileté vězení a vyhoštění z Česka. Jak však zjistili Reportéři ČT, zajímá se o něj i polská policie. Pátrání po něm vyhlásila v souvislosti s trestnými činy, které se týkají sabotáže a aktivit cizí tajné služby. V reportáži novináři zmapovali, jak jsou případy z Polska, Litvy a Česka propojené. Tajné služby mluví o tom, že za tím může být ruská hybridní válka, při které Kreml využívá takzvané „agenty na jedno použití“.

Masivní izraelské útoky na Írán odhalily, do jaké míry v poslední době oslabila moc ozbrojených skupin, které islámská republika využívá k prosazení svých zájmů v regionu. Do bojů se zatím nezapojily irácké milice ani Hizballáh, které k nečinnosti tlačí vlády v Bagdádu a Bejrútu. Na pomoc přispěchali Teheránu jemenští hútíové, jejichž vliv na Blízkém východě vzrostl, vojenské kapacity však mají omezené.

Tomáš Čermák, jenž dostal trest pět a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu, neuspěl s ústavní stížností. Ústavní soud (ÚS) ji odmítl, sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi. Stížnost směřovala proti verdiktu, který koncem roku 2023 potvrdil i Nejvyšší soud. Čermák v době pandemie onemocnění covid-19 veřejně vyzýval k násilí na politicích, překročil tak prý meze svobody projevu.

Pražský městský soud poslal na osm let do vězení muže, který loni v červnu spáchal žhářský útok na pražský dopravní podnik. Kolumbijce Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz zároveň vyhostil z Česka a uložil mu nahradit škodu ve výši zhruba 115 tisíc korun. Trestní senát tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou muž uzavřel se státním zástupcem. Cizinec se přiznal, soud ho uznal vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího.

Izraelští vojáci nalezli v Pásmu Gazy tělo jednoho z thajských rukojmí Pintu Nattaponga, uneseného 7. října 2023 z kibucu Nir Oz při útoku teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců na jih židovského státu. S odvoláním na izraelské úřady to v sobotu napsal server The Times of Israel (ToI) a agentury, podle nichž vojáci převezli pozůstatky mrtvého do Izraele. Podle představitelů Hamásu izraelská armáda aktuálně obléhá místo v Pásmu Gazy, kde teroristé drží další rukojmí.

V Londýně začal soud s muži obviněnými z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Minulý měsíc někdo ve stejnou dobu zapálil auto, které politik vlastnil, nebo vchod domu, kde bydlel dřív, než se odstěhoval do premiérské Downing Street číslo 10. Všichni tři obvinění pocházejí z Ukrajiny a podle obhájce vinu popírají. Policie případ šetří jako terorismus a řeší i možnou ruskou stopu.

Při útoku na proizraelské shromáždění v americkém městě Boulder bylo zraněno osm lidí, někteří z nich utrpěli popáleniny. Podle agentur to uvedli v noci na pondělí zástupci policie a Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Policie zadržela muže, kterého podezřívá z útoku, a zabavila plamenomet a zápalné lahve. Podle vyšetřovatelů skandoval propalestinská hesla. Šéf FBI Kash Patel označil útok za teroristický.

Památník obětí šoa, dvě synagogy a židovskou restauraci v centru Paříže potřísnili zelenou barvou neznámí pachatelé v noci na sobotu, uvedla agentura AFP s odvoláním na policejní zdroje. Kamery kolem 04:35 SELČ zaznamenaly černě oděnou postavu, jak sprejem ničí zmíněný památník židovského holocaustu. Zatím se nenašly žádné nápisy a k útoku se nikdo nepřihlásil. Zděšení nad „útokem na židovské instituce“ vyjádřil izraelský prezident Jicchak Herzog.

Americký vyslanec Steve Witkoff označil reakci palestinského teroristického hnutí Hamás na americký návrh příměří v Pásmu Gazy za zcela nepřijatelnou. Vyjednávání podle něj pouze vrací zpět, informuje agentura Reuters. Hamás v sobotu uvedl, že Izraeli nabízí propuštění deseti živých rukojmí a vrácení 18 těl výměnou za vězněné Palestince. Zároveň ovšem požaduje úplný konec války a stažení izraelských sil z Pásma Gazy, což zatím Izraelci odmítali.

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.

Izraelský letecký útok zabil devět z deseti dětí lékařky ve městě Chán Júnis v Pásmu Gazy. Oznámil to v sobotu podle serveru britské veřejnoprávní vysílací společnosti BBC místní špitál, v němž matka dětí pracuje. Jedno z jejích dětí a manžel byli zraněni, ale přežili, uvedla Násirova nemocnice. Útok podle ní zasáhl dům lékařky.

Sobotní výbuch u reprodukční kliniky v kalifornském městě Palm Springs, po kterém na místě zemřel jeden člověk, byl podle úřadů úmyslný teroristický čin. Podezřelým je dle amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) pětadvacetiletý muž z města Twentynine Palms. Právě on při útoku zahynul, uvedla FBI. Všechna embrya v klinice byla podle šéfa místní pobočky FBI Akila Davise zachráněna. Další čtyři lidé jsou zraněni, řekl Davis.

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.

Čtyři desítky kritiků tuniského vládce Kaíse Saída si v posledních týdnech vyslechly tvrdé rozsudky. Někteří právníci, novináři, diplomaté či politici mají kvůli obviněním ze spiknutí a terorismu strávit dekády za mřížemi. Kdysi kolébka arabského jara podle kritiků míří k samovládě a protesty proti Saídovi sílí. Úřady mezitím zahájily tažení proti migrantům, kterým zdemolovaly tábory.

Při izraelských vzdušných úderech na Pásmo Gazy v noci na středu přišlo o život nejméně 48 lidí včetně 22 dětí, uvádí podle agentury AP místní Indonéská nemocnice poblíž uprchlického tábora Džabálija na severu palestinské enklávy. Izraelská armáda se odmítla k úderům vyjádřit. Údaje není možné ověřit.

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek Special Air Service (SAS) a Special Boat Service (SBS) poskytli BBC svědectví o údajných válečných zločinech, které páchali jejich kolegové v Iráku a Afghánistánu. Nové výpovědi více než třiceti lidí zahrnují obvinění ze zločinů, které se měly odehrávat během více než deseti let, což je výrazně déle než tříleté období, které je ve Spojeném království v současné době vyšetřováno.

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.

Předseda palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu Mahmúd Abbás vyzval ve středu teroristické hnutí Hamás, aby se vzdalo správy Pásma Gazy, odevzdalo zbraně a přeměnilo se v politickou stranu. Na teroristy zároveň apeloval, aby propustili zadržované rukojmí. Podobné výzvy ze Spojených států nebo Izraele Hamás v posledních měsících odmítal.

Opoziční hnutí ANO a SPD trvají na zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Opoziční Piráti chtějí prosadit do vládního návrhu reformy trestního práva zejména širší legalizaci konopí. Pozměňovací návrhy podali poslanci při úterním druhém sněmovním čtení předlohy. Celkem se sešly tři desítky úprav. K závěrečnému hlasování zřejmě dojde v květnu.

Čína se snaží posílit svůj vliv a obchodní vazby na Blízkém východě. Strategickou zemí je Sýrie, Peking proto už navázal kontakty s novou islamistickou vládou v Damašku. Čínské investice však brzdí mezinárodní sankce i přítomnost tisíců Ujgurů. Asijská mocnost se obává, že bojovníci z Turkestánské islámské strany v Sýrii (TIP) přenesou džihád zpět do Číny.