Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku
„PKK naplnila své historické poslání,“ napsala strana v prohlášení. Dodala, že její boj přispěl k tomu, aby otázku postavení Kurdů v Turecku a dalších státech bylo možné řešit za použití demokratických prostředků. PKK věří, že kurdské politické strany splní své povinnosti při rozvoji kurdské demokracie a zajištění vzniku kurdského demokratického národa, zdůraznila dále ve zveřejněném prohlášení.
„Situace se změnila. Důvody, kvůli kterým se bojovalo předchozích čtyřicet let, opadly a kurdská menšina má v Turecku takové politické zastoupení, že se PKK rozhodla přesunout boj za kurdská práva na politickou rovinu,“ okomentovala situaci analytička Asociace pro mezinárodní otázky z katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Karolína Lahučká.
„Určitě to není o tom, že by PKK byla jednotná. Už teď se čekalo, jestli nedojde k nějakému vnitřnímu boji, protože samozřejmě mezi nimi jsou lidé, kteří chtějí bojovat dál,“ míní odbornice, podle které ale rozhodnutí o rozpuštění a ukončení ozbrojeného boje neučinil jeden člověk. „Je to rozhodnutí více lidí,“ dodala Lahučká.
Nejmenovaný představitel PKK agentuře Reuters sdělil, že eventuální předání zbraní, které organizace má, tureckým úřadům, bude záležet na přístupu Ankary k členům PKK a právům Kurdů.
K rozpuštění vyzval vězněný vůdce
Oznámení o rozhodnutí strany přichází několik dní po sjezdu, který se uskutečnil v kurdské autonomní oblasti v severním Iráku. Vůdce PKK Abdullah Öcalan, který je od roku 1999 vězněn na ostrově Imrali poblíž Istanbulu, v únoru vyzval, aby strana svolala sjezd a formálně rozhodla o svém rozpuštění. „Ve chvíli, kdy zakladatel a dlouholetý lídr vyzval k odzbrojení a rozpuštění, čekalo se, že tato organizace jeho výzvě dostojí,“ poznamenal zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
„Považuji toto rozhodnutí za velmi důležité pro mír a trvalou stabilitu v našem regionu,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Fidan, který mluvil i o historické etapě. „Samozřejmě, bude nutné přijmout praktická opatření a budeme to podrobně sledovat,“ uvedl podle agentury AFP.
Mluvčí strany AKP prezidenta Erdogana Ömer Çelik sdělil, že turecké státní orgány budou důsledně sledovat, zda PKK plní to, co oznámila. Rozpuštění strany označil za zásadní krok k tomu, aby se Turecko zbavilo terorismu.
Mluvčí tureckého prezidenta Erdogana Fahrettin Altun prohlásil, že ukončení teroristických činů v Turecku není „procesem, který skončí velmi rychle, ze dne na den“. Podle něj vláda udělá nezbytné kroky pro to, aby byl takový proces bezproblémový. „Všechny kroky budou podniknuty citlivým a transparentním způsobem,“ dodal mluvčí.
Erdogan řekl, že až PKK složí zbraně, otevřou se dveře nové éry. Rozhodnutí označil za důležitý milník v dosažení tureckého cíle být zemí bez teroru. Turecká vláda již dříve dala najevo, že složení zbraní očekává i od syrských kurdských milicí YPG, které považuje za odnož PKK. YPG ale popírá, že by byla součástí PKK, a tvrdí, že pro ni kroky PKK nejsou závazné.
Podle Lahučké je patrné, že prezident současné události vnímá pozitivně. „Je tam naprosto zřejmé, že se bude celá tahle současná akce prezentovat jako dílo prezidenta Erdogana, aby získal další plusové body,“ dodala.
Prezident iráckého Kurdistánu krok přivítal
Rozhodnutí PKK přivítal prezident poloautonomního iráckého Kurdistánu Ničirvan Barzání. Strana tím podle něj „prokázala svou vyspělost a otevřela cestu dialogu ve prospěch soužití a stability v Turecku a regionu“. S odůvodněním, že útočí na základy PKK, Turecko už řadu let provádí údery v severním Iráku, což vyvolává nevoli Bagdádu i představitelů iráckého Kurdistánu.
Rozhodnutí PKK bude mít podle Reuters výrazné politické a bezpečnostní důsledky pro celý region, včetně sousední Sýrie, kde jsou kurdské síly spojenci Spojených států amerických.
PKK vedla od roku 1984 proti tureckému režimu ozbrojený boj za práva Kurdů, kteří tvoří asi pětinu z 85 milionů obyvatel Turecka a v zemi jsou dlouhodobě diskriminováni. Původně uskupení bojovalo za nezávislý Kurdistán, posléze se ale jeho cíl změnil na autonomii. Konflikt si vyžádal na 45 tisíc obětí. Turecko i západní země včetně Evropské unie PKK označují za teroristickou organizaci.