SPD

Ve své dřívější podobě by penzijní systém vytvářel kolem roku 2060 deficity ve výši čtyř procent hrubého domácího produktu, schválená důchodová reforma by to měla snížit jen na 1,6 procenta, uvedla ve své studii Národní rozpočtová rada. I proto vládní strany své dílo hájí. Opozice ho chce výrazně změnit.

Sněmovní volby by letos v dubnu vyhrálo ANO před koalicí SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na druhém místě. SPOLU oproti březnu mírně snížilo náskok ANO. To by nyní získalo 33 procent hlasů a SPOLU 20,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. SPD poskočilo od března na třetí příčku, odsunulo tak na čtvrté místo hnutí STAN. Do sněmovny by se dostali také Motoristé, Piráti a uskupení Stačilo!.

Výdělky policistů, hasičů, dozorců ani dalších sborů vláda nakonec od července zřejmě nezvýší. Česká televize to zjistila od členů kabinetu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhl začátkem dubna pro policisty a hasiče v průměru čtyři tisíce měsíčně navíc, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) plánovala ještě výrazněji přidat vojákům. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nebo předseda lidovců Marek Výborný ale teď červencové navýšení prakticky vylučují.

Vláda v rámci investic do armády „nastavila správný kurz“, řekla senátorka Miroslava Němcová (ODS) v Otázkách Václava Moravce. S tím nesouhlasí europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) ani exministryně Jana Maláčová (SOCDEM), podle kterých jsou armádní zakázky předražené. Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) považuje v této době bezpečnost za hlavní téma. Debata se vedla také o blížících se sněmovních volbách.

Starostové a nezávislí (STAN) si v sobotu vybírali nové vedení. Na celostátním sněmu v Praze obhájil bez protikandidáta funkci předsedy hnutí vicepremiér Vít Rakušan. Prvním místopředsedou byl opět zvolen ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který byl stejně jako Rakušan jediným kandidátem. Na řadové místopředsedy STAN kandidovalo pět osob. Post neobhájil poslanec Jan Lacina, jehož nahradí náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

Hnutí SPD v pátek zpochybnilo vyjádření prezidenta Petra Pavla, podle něhož na čtvrtečním jednání s lídry parlamentních stran o bezpečnosti panovala shoda na tom, že členství země v Severoatlantické alianci a Evropské unii je v současnosti nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Na jednání na Hradě se zástupci SPD nepadlo nic o souhlasu hnutí s členstvím v Evropské unii a NATO, tvrdí předseda SPD Tomio Okamura. Prezidentská kancelář v reakci uvedla, že jednání měla stejnou strukturu a vždy zahrnovala i ukotvení v obou organizacích.

O bezpečnosti Česka, klíčových otázkách týkající se obrany nebo o tom, kolik peněz investovat a co má mít prioritu, debatovali hosté speciálního dílu Událostí, komentářů. Hovořili i o plánovaném vyjednávání Ruska a Ukrajiny. Na otázky moderátora Daniela Takáče odpovídal bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL), senátor Ondřej Lochman (STAN), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Petr Beitl (ODS), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Prezident Petr Pavel po čtvrteční sérii schůzek s lídry parlamentních stran řekl, že panuje shoda na tom, že české členství v NATO a Evropské unii je v současnosti nejlepší garancí bezpečnosti a prosperity. Všichni včetně opozice se podle hlavy státu shodli také na tom, že bezpečnost vidí komplexně či že výsledek ruské války na Ukrajině jednoznačně ovlivní bezpečnost Česka, sdělil na tiskové konferenci. Předtím přijal předsedy Pirátů, SPD, STAN, ANO a stran koalice SPOLU.

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.

Obce a města dál navyšují zůstatky na účtech. Ke konci čtvrtletí tam měly spolu s kraji uloženo rekordních více než 550 miliard korun. Suma přitom podle ministerstva financí dál poroste. Řada celostátních politiků proto své kolegy na komunální úrovni vyzývá k větším investicím. Pomoci jim v tom má i spolupráce v rámci společenství obcí. Institut funguje od loňského ledna.

Podle dubnového volebního modelu agentury Kantar CZ by první místo obhájilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by skončila koalice SPOLU s 19,5 procenta hlasů, následuje STAN s 12,5 procenta. Čtvrté by se umístilo SPD s deseti procenty hlasů. Do sněmovny by se dostali i Piráti s 6,5 procenta hlasů a Motoristé se šesti procenty. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Ruský vládce Vladimir Putin při projevu na Rudém náměstí v Moskvě prohlásil, že ruská společnost pevně podporuje ty, kteří bojují ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Vojenské přehlídky k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem se účastní čínská hlava státu Si Ťin-pching, přiletěl také slovenský premiér Robert Fico nebo český europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi vůči Ukrajině chyběla.

V Praze se ve čtvrtek na Staroměstském náměstí konala demonstrace s názvem Česko proti válce, na které vystoupili například zástupci SPD, PRO či Trikolory a Svobodných. Organizátoři uvedli, že nechtějí být zatahováni do konfliktů, které nejsou jejich. Protestující kritizovali své politické oponenty i rostoucí výdaje na obranu. Na Náměstí Republiky zase probíhal protest za urovnání vztahů mezi Českem a Ruskem. To před více než třemi lety zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a rozpoutalo nejrozsáhlejší boje v Evropě od roku 1945.

Poslanecká sněmovna o převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce rozhodne 28. května v poledne. Prosadila to koalice na návrh předsedy poslanců STAN Josefa Cogana, který nutnost pevného termínu hlasování o školské novele a jejích úpravách zdůvodnil obstrukčními projevy zástupců opozičních hnutí ANO a SPD. Součástí novely je například i slučování malých škol.

Sněmovna po mnoha hodinách debat dokončila druhé kolo schvalování vzniku národního parku Křivoklátsko. Jeho potřebnost opět obsáhle zpochybňovali zejména poslanci ANO, kteří spolu se zástupci SPD vytvoření parku odmítají. Poukazovali především na nesouhlasný postoj místních obyvatel a obcí s vytvořením parku. Dolní komora kvůli tomu asi ve vládní novele o ochraně přírody přinejmenším upraví povolené nebo zakázané činnosti v národních parcích včetně stavebních.

Brněnský soud v úterý předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Učinil tak na návrh francouzské firmy EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vláda rozhodnutí soudu bere na vědomí. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) však bude mít odklad ekonomické dopady. Ve hře je prý podání kasační stížnosti. Podle analytiků může škoda za zpoždění dosáhnout stovek milionů korun.

Deset týdnů po volbách v Německu podepsali předsedové konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) koaliční smlouvu, která bude základem práce příští vlády. Budoucí kancléř Friedrich Merz slíbil občanům, že se země pod jeho vedením změní k lepšímu.

Česko se v dalších letech musí připravit na výrazný úbytek evropských peněz. Během unijního členství se totiž životní úrovní přiblížilo průměru sedmadvacítky a více teď budou inkasovat méně rozvinuté země. V následujícím programovém období by podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj mohlo přijít až o polovinu ze stávajícího objemu prostředků. Jde o částku přesahující 260 miliard korun.

Prezident Petr Pavel v neděli na Pražském hradě s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským hovořil o vývoji situace na Ukrajině, výhledu mírových jednání, ale také možnostech poválečné obnovy, jichž se Česko chce účastnit. Zelenskyj ocenil, že Česko podle něj dělá všechno pro to, aby zastavilo ruskou agresi. Česká muniční iniciativa podle něj funguje excelentně.

Státní rozpočty budou muset v následujících zhruba patnácti letech počítat s náklady na realizaci projektu dostavby Dukovan, sdělil v pořadu Otázky Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Alokovaná částka se podle něj v rozpočtu objeví už v roce 2026. Hnutí ANO, pokud v příštím volebním období povládne, s tím podle místopředsedy poslaneckého klubu Patrika Nachera počítá. Rozhodnutí označil za rozumné. Zakázka na dva nové jaderné bloky má při současných cenách vyjít na 400 miliard a financovat ji bude státní půjčka.

Jejich rodinám vzala české občanství historie, nyní jej chtějí krajané znovu získat. Jde o potomky dětí Nicolase Wintona, židovské uprchlíky nebo ty, kteří utekli před komunisty. Novela zákona, která by těmto lidem české občanství vrátila, už leží přes rok a půl v Poslanecké sněmovně. Politici však říkají, že to nyní není jejich priorita.

Vláda plánuje do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu v součtu o 450 miliard korun. Výpočet ČT vychází z dubnové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že podstatný díl z rekordního navýšení bude moct Česko vzít z plánovaných nákladů na dekarbonizaci. Opozice, ale i část koalice, je skeptická.