Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provázejí nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již před několika dny avizoval, že v Istanbulu bude na Putina čekat osobně. Moskvu nicméně podezírá, že o konec krveprolití neusiluje.

Moskva tvrdí, že její delegace bude ve čtvrtek v Istanbulu připravena jednat s ukrajinskou stranou. Kreml podle agentury TASS oficiální složení vyjednávacího týmu oznámil až ve středu pozdě večer. Delegaci povede už zmíněný Medinskij, její součástí budou také například náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, zástupce náčelníka generálního štábu Igor Kosťukov či náměstek ministra obrany Alexandr Fomin.

Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele krátce po vyjádření z Kremlu uvedla, že Trump do Istanbulu rovněž nedorazí, ač to dříve zvažoval. Jeho přítomnost přitom dříve žádal sám Putin.

Pokud by se jednání zúčastnily všechny tři hlavy států, tedy Putin, Zelenskyj i Trump, měl jej podle dostupných informací vést turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rokování delegací by pak vedl americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Na večerní informaci o složení ruské delegace Kyjev bezprostředně nereagoval. Ve středu vpodvečer ale Zelenskyj prohlásil, že Kyjev čeká na to, kdo bude Rusko na navrhovaných jednáních v Turecku zastupovat, a teprve poté se rozhodne o dalším postupu. „Čekám, kdo z Ruska přijede, a pak určím, jaké kroky by měla Ukrajina podniknout. Signály v médiích jsou zatím nepřesvědčivé,“ uvedl Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství. Dodal, že Ukrajina se setkání „nebojí“.

Turecko jako člen NATO sice vojensky a diplomaticky podporuje Ukrajinu, obzvlášť v oblasti obchodu ale zároveň úzce spolupracuje s Moskvou.

„Byl bych velmi překvapen, kdyby tam Vladimir Putin přijel“

„Byl bych velmi překvapen, kdyby tam Vladimir Putin přijel,“ uvedl ve středu v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý s tím, že se sice očekává, že by mohl nastat zásadní průlom, ale celý postup a příprava jednání jsou dle něj hodně uspěchané. „Na to, aby se potkali dva prezidenti, je potřeba relativně dlouhá doba přípravy, jednání, a to nejen o procesních záležitostech, ale také o obsahových. To je poměrně dlouhý proces a za čtrnáct dní, tři neděle to není možné zvládnout,“ upozornil.

Poukázal na to, že jednání na pozadí probíhají, což prý ukazuje i to, že Američané několikrát navštívili Kreml. „Ale nemyslím si, že by to postoupilo nějakým dramatickým způsobem dále. Ostatně prezident Trump a jeho nejbližší vyslali signál, že pokud se postup výrazným způsobem nezmění a nebude slibné, že by jedna nebo druhá strana dospěla k zásadním rozhodnutím, tak odejdou ze zprostředkovatelské pozice,“ připomněl. Podle něj to ukazuje, že Američané vidí, že problém je hlubší, „než si původně mysleli a nebude tak jednoduché současnou ruskou agresi zastavit“.

Putin žádal účast Trumpa

Moskva dlouho nechtěla zveřejnit, kdo ji bude v turecké metropoli zastupovat, ačkoli do jednání zbývaly pouhé hodiny. Ve středu odpoledne mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pouze sdělil, že „ruská delegace bude 15. května čekat na tu ukrajinskou v Istanbulu“, ale přesné složení neupřesnil s tím, že se čeká na schválení Putinem.

Ten původně podle americké strany doufal, že se v Turecku osobně setká s Trumpem. Ten je právě na Arabském poloostrově a na čtvrtek má naplánovaný program ve Spojených arabských emirátech. „Nevím, zda (Putin) dorazí, pokud bych tam já nebyl. Zjistíme to,“ sdělil dříve ve středu šéf Bílého domu.

Ukrajinská a ruská delegace se poprvé setkaly k jednání v Bělorusku jen několik dní po začátku otevřené ruské agrese, která začala na konci února 2022. Naposledy se osobně setkaly v březnu 2022 v istanbulském paláci Dolmabahçe. Jednání však zkolabovala mimo jiné kvůli snaze Kremlu vynutit si právo veta vůči mezinárodní pomoci Ukrajině v případě další agrese. Svoji roli sehrál i fakt, že se v té době ukrajinským silám podařilo vytlačit ruské jednotky z okolí Kyjeva a odhalit masakry spáchané například v Buče.