TÉMA

Odboj

Normalizační prezident Husák zažil pád režimu, který sám pomáhal budovat

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.
29. 5. 2025|

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
27. 5. 2025|

Vraždění Židů s válkou neskončilo. Za pogromem v Kielcích stáli komunisti, říká polonista

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.
14. 5. 2025|

Prostřelená čepice připomíná hrdinství policisty-odbojáře

Hrdinství lidí z května 1945 připomínají zbraně či dopisy na rozloučenou. Jedním takovým předmětem je i rozstřílená čepice, jež patřila odbojáři a policistovi Ctiboru Andrásovi. Ten dostal rozkaz dovést z Bartolomějské ulice jednotku čtrnácti kolegů a dostat do vysílání rozhlasu zásadní vzkaz. Po cestě byl třikrát střelen do hlavy, nakonec ale přežil a získal řadu ocenění.
8. 5. 2025|

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025|

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
29. 4. 2025|

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
28. 4. 2025|

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
11. 4. 2025|

„Věděla, pro co si jde.“ Projekt přibližuje osudy lidí popravených nacisty

Archiv bezpečnostních složek v pondělí spouští web věnovaný občanům Československa, které nacisté zavraždili na popravištích Třetí říše. Dosud nejrozsáhlejší takový projekt nejprve představí padesát biografií, další budou postupně přibývat.
30. 3. 2025|

Hra vypráví příběh romského odbojáře

Před sto pětadvaceti lety se narodil romský odbojář a významný partyzánský velitel Josef Serinek. Podařilo se mu uprchnout z koncentračního tábora v Letech u Písku a bojoval proti nacistům. Dlouho opomíjený příběh teď nastudovali divadelníci. „Chtěli jsme odehrát tento skvělý příběh, ve kterém hlavní postavu hraje Rom, a je úplně jedno, že je to Rom, je to prostě český hrdina. Získal důvěru lidí kolem, protože pro ně byl pomocí, silou, oporou,“ poznamenal režisér inscenace Černý partyzán Jan Janek Jirků. Hru v březnu uvede pražské divadlo Minor.
26. 2. 2025|

Bojovník proti nacismu a komunismu František Wiendl slaví 101 let

Stoprvní narozeniny slaví František Wiendl. Zapojil se do odboje proti nacistické i komunistické totalitě. Poté, co převedl za hranice generála Bohumíra Podlezla, ho komunisté deset let věznili. Šest roků strávil v jáchymovských uranových dolech. V roce 2008 se stal držitelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva.
31. 12. 2024|

Dokumenty ukryté před gestapem rozšíří sbírku o Aloisi Eliášovi

Národní archiv získal soubor dosud neznámých dokumentů spojených s generálem Aloisem Eliášem, předsedou protektorátní vlády, který během druhé světové války spolupracoval s odbojem. Materiály pocházejí od vnuka Eliášova osobního tajemníka Miloše Stádníka, který je ukryl před gestapem. Dokumenty rozšíří stávající sbírku o unikátní předměty a informace, které budou zpřístupněny badatelům.
28. 12. 2024|

„Přeji si, abych měla sílu dát to dohromady,“ říká seniorka čtvrt roku po povodních

Tisíce lidí hlavně na severní Moravě prožijí nadcházející svátky jinak, než by si přáli. Někteří při povodních před třemi měsíci ztratili domov úplně, další se stále snaží škody co nejrychleji opravit.
24. 12. 2024|

V Terezíně si připomínají důstojníky pronásledované nacisty

V terezínské Malé pevnosti nacisté věznili stovky československých důstojníků. Řada z nich se zapojila do odboje. Jejich osudy teď v památníku přibližuje výstava nazvaná Nezlomeni. Vůbec poprvé jsou vystaveny deníky generála Josefa Bílého, velitele odbojové Obrany Národa. „Na to, že ho honilo gestapo a byl to pán už dávno v letech, tak je to unikátní výpověď člověka mladého duchem,“ říká autorka výstavy Hana Procházková. Většina vězněných generálů zemřela v nacistických káznicích, na popravištích a v koncentračních táborech.
3. 10. 2024|

Varšavské povstání stálo život až čtvrt milionu lidí

Protinacistické povstání, které vypuklo ve Varšavě před 80 lety, 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty a skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Lví podíl na jeho selhání měli Sověti, kteří navzdory slibům povstalcům nepomohli a nechali odpor utopit v krvi. Během 63 dnů bojů zahynulo asi osmnáct tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilistů. Německá armáda ztratila asi dvacet tisíc vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700 tisíc lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent. Významné výročí si ve čtvrtek Polsko připomíná.
1. 8. 2024Aktualizováno1. 8. 2024|

Sněmovna podpořila novelu zjednodušující rozvody

Sněmovna v úterý naplnila členy vyšetřovací komisi ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také podpořila vládní novelu, která má přispět k lepší ochraně obětí domácího násilí. Podpory se dočkala i novela, která zjednoduší rozvody a upraví péči o děti po rozvodu. Poslanci však večer nedokončili úvodní kolo debaty k návrhu zákona o podpoře bydlení. Projednávání po dohodě klubů a na návrh předsedy klubu ODS Marka Bendy přerušili do středy.
9. 7. 2024Aktualizováno9. 7. 2024|

„Jsme Češi, nikdy se nevzdáme.“ Před 82 lety parašutisté podlehli přesile nacistů

V Resslově ulici v centru Prahy si lidé připomínají odboj československých parašutistů z jara 1942. Po zabití zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ukrývali v kryptě tamního chrámu. A právě osmnáctého června po mnohahodinové přestřelce s nacistickou přesilou tam výsadkáři přišli o život – mezi nimi Josef Valčík, Jozef Gabčík nebo Jan Kubiš.
18. 6. 2024|

Vláda hodlá zajistit více peněz disidentům. Uvolnila i část pracovních podmínek pro lidi mimo EU

Vláda chce rozšířit okruh osob, které jsou oprávněné podávat žádost o osvědčení příslušníka odboje proti komunismu. Tímto krokem by kabinet Petra Fialy (ODS) měl zajistit více peněz pro disidenty. Na programu středečního jednání byla také novela zákona o zaměstnanosti, která se soustřeďuje především na pravidla zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ministři dále řešili úpravu usnadňující přístup na český trh práce pro občany některých neunijních zemí. Podmínky uvolnili pro pracovníky z devíti států.
5. 6. 2024Aktualizováno5. 6. 2024|

Odbojář Wahl myslel před popravou i na Pražské ptactvo. Kniha teď vychází v podobě, jakou si přál

Den před popravou za údajnou velezradu v červnu 1950 vyjádřil Veleslav Wahl přání, aby se jeho kniha Pražské ptactvo dočkala upraveného vydání. Odborná publikace původně napsaná za protektorátu vyšla nedávno nejen jako odkaz Wahla-ornitologa, ale i jako připomínka jeho zapojení do odboje proti dvěma totalitám.
25. 4. 2024|

Smůla i zrada, přesto úspěšná mise. Od výsadku Calcium a Barium uplynulo 80 let

Uplynulo osmdesát let od výsadku dvou paraskupin – Calcium a Barium. Jednalo se o první výsadek do protektorátu po více než roční odmlce a také o obnovení rádiového kontaktu s exilovou vládou v Londýně. Obě skupiny provázela smůla a potýkaly se se zradou konfidentů. Přesto je jejich činnost za okupace považována za velmi úspěšnou.
5. 4. 2024|

Šok, frustrace a omezení práv. Hitler chtěl Československo před 85 lety zničit, míní odborníci

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.
15. 3. 2024Aktualizováno15. 3. 2024|

Československo reprezentoval na olympiádě a bránil v odboji. Před 80 lety Němci zavraždili Františka Pecháčka

Sokol a olympionik František Pecháček zahynul v Mauthausenu před rovnými 80 lety. Nacisté se i jeho smrtí mstili za smrt Reinharda Heydricha. Pecháček se jako vedoucí sokolské odbojové organizace podílel na pomoci vojákům, kteří Heydricha zlikvidovali, pomáhala jim také jeho manželka. Tu nacisté zavraždili již v roce 1943.
3. 2. 2024|

Zemřela veteránka Ludmila Slavíková. Ukrývala zajatce a ničila vlaky nacistů

Ve věku 102 let zemřela v pondělí účastnice domácího protiněmeckého odboje Ludmila Slavíková. S manželem se za války podílela na sabotážích na železnici či ukrývání válečných zajatců. O úmrtí Slavíkové ve středu na webu informovala Československá obec legionářská (ČsOL), podle které byla nejstarší válečnou veteránkou v Česku.
19. 12. 2023|

Čelili nacistům, komunistům či ruským okupantům. Teď dostalo pět osobností Ceny Paměti národa

Ceny Paměti národa převzalo při ceremoniálu v Národním divadle pět osobností z Česka, Slovenska a také Ukrajiny. Marie Klangová, Jan Litomiský, Eva Karvašová, Márie Šidová a Vasyl Vyrozub aktivně vystupovali buď proti německým okupantům Československa po roce 1939, proti komunistickému režimu, nebo také proti ruským okupantům na Ukrajině.
17. 11. 2023|
Načítání...