Benjamin Netanjahu

Maďarský parlament v úterý schválil odstoupení země od Mezinárodního trestního soudu (ICC), píše agentura Reuters. Premiér Viktor Orbán krok oznámil už třetího dubna s tím, že soud je podle něj zpolitizovaný. Stalo se tak krátce poté, co Maďarsko navštívil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, na kterého ICC vydal zatykač. Netanjahu navzdory mezinárodněprávním závazkům Maďarska v Budapešti zatčen nebyl.

Jemenští islamisté hútíové v pondělí večer oznámili, že zahájili „námořní blokádu“ Haify, a varovali, že všechny lodě plující do tohoto hlavního izraelského přístavu budou od nynějška terčem, informovala agentura AFP s odvoláním na mluvčího Íránem podporovaných džihádistů.

Velká Británie, Francie a Kanada nebudou podle agentur AFP a Reuters nečinně přihlížet „nehorázným akcím“ vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a přijmou „konkrétní kroky“, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na zasedání bezpečnostního kabinetu schválil okamžité obnovení humanitární pomoci do Pásma Gazy. Informoval o tom list Times of Israel. Podle agentur Jeruzalém umožní omezený dovoz potravin, aby zabránil hladovění. Blokádu uplatňoval židovský stát od letošního 2. března.

Izraelská armáda v posledních 24 hodinách spustila novou rozsáhlou pozemní operaci na severu i jihu Pásma Gazy v rámci již ohlášené a zahájené vojenské operace Gedeónovy vozy. Armáda to uvedla na síti X a dodala, že při úvodních vzdušných úderech za poslední týden zasáhla přes 670 cílů spojených s palestinským teroristickým hnutím Hamás.

Při izraelských vzdušných úderech v Pásmu Gazy v noci na sobotu zahynulo nejméně 58 Palestinců, napsala agentura Reuters s odvoláním na tamní nemocnici. Za poslední tři dny počet palestinských obětí v důsledku intenzivních úderů přesáhl tři sta, tvrdí tamní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac potvrdil, že armáda zahájila rozsáhlou vojenskou operaci zvanou Gedeónovy vozy s cílem vyvinout na hnutí tlak.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dočasně odstoupil ze své funkce v době, kdy ho vyšetřovatelé z OSN prověřují kvůli podezření ze sexuálních deliktů. S odvoláním na Khanův úřad o tom informuje agentura Reuters, podle níž je to bezprecedentní krok a neexistuje žádný jasný postup, jak hlavního prokurátora nahradit.

Téměř sto lidí zahynulo od půlnoci při izraelských úderech na severu Pásma Gazy, uvedla podle stanice BBC místní civilní obrana. Agentura AP píše o nejméně 93 mrtvých. Stovky dalších Palestinců byly podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zraněny. Izrael v posledních dnech útoky výrazně zintenzivnil. Úřady v Pásmu Gazy jsou ovládané teroristickým hnutím Hamás a údaje není možné nezávisle ověřit.

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celé oblasti od začátku dne stoupl na 103. Úřady jsou zde ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit. USA jsou humanitární situací v Gaze znepokojeny.

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.

Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.

Nový izraelský plán „Gedeónovy vozy“ by znamenal okupaci celého Pásma Gazy, masivní přesun Palestinců do malé oblasti na jihu enklávy a zajištění minimální pomoci, jež by zabránila hladomoru. Píše to izraelský web Ynet a další média. Jeruzalém k třífázové vojenské strategii přistoupí v případě, že Hamás nesplní jeho podmínky.

Pásmo Gazy bude zcela zničeno a jeho obyvatelé budou soustředěni v jižní části u egyptské hranice, řekl izraelský ministr financí Becalel Smotrič. Situace palestinských obyvatel tam podle něj bude natolik beznadějná, že budou usilovat o přesídlení z oblasti, napsal server The Times of Israel (ToI). Přesuny obyvatelstva v rámci nové izraelské ofenzivy v pondělí oznámil i premiér Benjamin Netanjahu.

Operační plán Izraele pro další boje v Pásmu Gazy, který bezpečnostní kabinet jednomyslně schválil v noci na pondělí, počítá s dobytím a držením území, píše server The Times of Israel (ToI). Podle agentury Reuters, která se odvolává na izraelského činitele, by mohlo jít i o celé Pásmo Gazy, kde žije přes dva miliony Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že dojde k přesunům tamního obyvatelstva.

Z Jemenu byla v neděli vypuštěna na Izrael raketa, která podle izraelské armády dopadla poblíž letiště Bena Guriona v Tel Avivu. Ve městě se ráno rozezněly sirény a letiště krátce přerušilo provoz. Armáda incident vyšetřuje. K útoku se přihlásili jemenští povstalci hútíové podporovaní Íránem. Izrael v reakci pohrozil odvetným úderem. Některé aerolinky kvůli události ruší lety do a z Tel Avivu.

Izraelská armáda začala rozesílat desítky tisíc povolávacích rozkazů. Děje se tak poté, co v pátek premiérovi Benjaminu Netanjahuovi představila plán nové ofenzivy v Pásmu Gazy, pro niž je nutná rozsáhlá mobilizace, píší izraelská média. Jde o další eskalaci konfliktu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, který vyvolal útok Hamásu na jih Izraele v říjnu 2023.

Izrael v noci na sobotu podnikl přes dvě desítky útoků zaměřených na sklady a vojenské objekty v Sýrii, píše AFP s odvoláním na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Ta izraelské útoky označila za nejtvrdší od začátku roku. Nálety si podle syrské státní agentury SANA vyžádaly život jednoho civilisty, který zahynul poblíž Damašku. Izraelská armáda podle agentur potvrdila, že udeřila na vojenskou infrastrukturu poblíž syrského hlavního města, včetně stanovišť protivzdušné obrany.

Izrael zaútočil na cíl poblíž prezidentského paláce v syrské metropoli Damašku, oznámil v pátek podle agentury Reuters izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který zároveň zopakoval slib chránit členy menšinové komunity drúzů – náboženské skupiny s islámskými kořeny, která v Sýrii tvoří kolem tří procent populace.

Izraelská vláda v úterý zrušila své rozhodnutí odvolat šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara, který v pondělí oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Nevládní organizace, které citoval server The Times of Israel, označily úterní krok kabinetu Benjamina Netanjahua za „cynický a jasný trik“, který má zastavit jednání nejvyššího soudu. Ten se zabývá stížnostmi, podle nichž předchozí rozhodnutí vlády o Barově odvolání bylo osobní a politicky motivované.

Šéf izraelské vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar v pondělí večer oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Hodlá tak vyvodit osobní zodpovědnost za to, že tajná služba nedokázala včas varovat před útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na jih Izraele 7. října 2023, informují izraelská média. O odvolání Bara přitom už od března usiluje vláda premiéra Benjamina Netanjahua.

Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac podle agentury AP řekl, že izraelští vojáci zůstanou v „bezpečnostních zónách“ v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii po neomezenou dobu. Podle AP se tak děje poté, co Jeruzalém jednostranně rozšířil své hranice ve válce, kterou rozpoutal útok palestinského teroristického hnutí Hamás na židovský stát ze 7. října 2023.

Americký prezident Donald Trump podle deníku New York Times zablokoval izraelský plán vojenského úderu na íránská jaderná zařízení. List se odvolává na zdroje přímo z americké administrativy s tím, že si USA uvědomují důsledky možné války s Teheránem, a proto se nyní snaží íránské jaderné ambice zbrzdit diplomatickou cestou. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že by bylo dobré, pokud bude diplomatický postup podobný jako v Libyi. Tento scénář však předpokládá demontáž jaderných zařízení, a to Írán odmítá.

Tisíce izraelských rezervistů a veteránů podepisují petici, která zpochybňuje pokračování války v Gaze. Podle nich povede konflikt jen ke smrti rukojmí, izraelských vojáků i civilistů. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu je označuje za anarchisty a apeluje na jednotu.