Izraelské údery na severu Gazy zabily podle úřadů téměř sto lidí

Izrael uvedl, že pokračuje ve svých operacích proti ozbrojencům v Pásmu Gazy a že za uplynulý den zasáhl 150 cílů, včetně vojenských objektů, a že na severu pásma zlikvidoval několik ozbrojenců na pozorovacím stanovišti.

Nejmenovaný izraelský představitel, který neměl povolení hovořit s médii, AP sdělil, že páteční údery jsou přípravou na širší operaci a že jsou pro Hamás vzkazem, že tato operace začne brzy, pokud nepřistoupí na dohodu o propuštění rukojmí. Těch v Pásmu Gazy podle AP zůstává asi 58, přičemž se předpokládá, že naživu jich je asi jen 23.

Izraelské noční údery v různých částech pásma podle agentur zasáhly mimo jiné předměstí Dajr Balahu a město Chán Júnis v centrální a jižní části Pásma Gazy. Podle palestinské agentury WAFA útočila izraelská armáda ve městě Bajt Lahíja a uprchlickém táboře Džabálija na severu pásma.

Podle svědků z Bajt Lahíji izraelská armáda podnikla nálety, dělostřeleckou palbu a dronové útoky. Záchranné práce komplikuje rozsáhlá destrukce silnic a cest, která sanitním vozům ztěžuje přístup na místa úderů.

BBC: Izrael omezil přístup novinářů do Gazy

Zpravodajský server BBC poznamenal, že jeho zpravodajství se nyní z velké části zakládá na výpovědích svědků a prohlášeních z oficiálních zdrojů, jelikož Izrael výrazně omezil přístup novinářů do Pásma Gazy. Izraelská armáda podle BBC kontroluje celou pozemní hranici s Gazou a hraniční přechody. Zahraničním novinářům vstup není umožněn, ačkoliv se dříve do pásma mohl dostat omezený počet zahraničních žurnalistů v doprovodu izraelské armády.

Mnoho palestinských novinářů z Pásma Gazy nadále informuje, ale při práci jich podle BBC bylo více než dvě stě zabito při izraelských úderech. Izrael tvrdí, že na novináře necílí a že se vždy snaží zabránit civilním obětem na životech. Zároveň ale viní Hamás, že využívá obyvatele Pásma Gazy jako lidské štíty, a tvrdí, že někteří novináři s Hamásem spolupracují nebo na něj mají vazby.

Do pásma je podle BBC umožněn vstup omezenému počtu humanitárních pracovníků a zdravotníků, ti jsou ale zejména na jihu, nikoliv na severu, který je považován za příliš nebezpečný.

Agentury OSN a mezinárodní organizace dlouhodobě upozorňují na snižující se schopnost nemocnic v Pásmu Gazy poskytovat odpovídající, nebo dokonce i nutnou zdravotní péči, a to v důsledku trvající izraelské blokády. Izrael totiž od 2. března znemožňuje přísun jakýchkoliv dodávek do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, přičemž dlouhodobě tvrdí, že v oblasti je zdravotnického materiálu i potravin dostatek z období před vyhlášením blokády.

„Mnoho lidí hladoví,“ prohlásil Trump

Mnohé mezinárodní organizace však varují před rizikem propuknutí hladomoru s tím, že již nyní velká část populace Pásma Gazy trpí akutní podvýživou. Hlad Palestince v pásmu sužuje i podle amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Sledujeme Gazu. A postaráme se o to. Mnoho lidí hladoví,“ řekl Trump novinářům v Abú Dhabí, kde v pátek zakončil svou čtyřdenní návštěvu států Perského zálivu.

Izraelské útoky se velmi zintenzivnily v posledních dvou dnech, informovala ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. „Izrael bombardoval jak jižní, tak severní část Gazy a pokračuje v ničení města Rafáh, jehož většina byla již srovnána se zemí,“ doplnila.

„Je otázka, co tím Izrael sleduje a proč se právě teď rozhodl eskalovat vojenskou operaci. Zda jde o snahu vyvinout tlak v době, kdy má údajně startovat vyjednávání s Hamásem, či zda jde jen o gesto premiéra Benjamina Netanjahua vůči koaličním partnerům, kteří eskalaci požadují,“ nechala se slyšet politoložka.

Odpor části izraelské veřejnosti

Izraelská společnost je nad eskalací ovšem výrazně polarizovaná, velká část Izraelců s plánem vlády nesouhlasí, vysvětlila Kalhousová. Podle ní je jedním z hlavních důvodů zhoršení situace rukojmí v Gaze zadržovaných Hamásem. „Rodiny unesených bombardování Gazy odsoudily a říkají, že to může znamenat konec jakýmkoliv nadějím, že se jejich příbuzní vrátí domů živí,“ dodala.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 jich unesli jako rukojmí. Od října 2023 bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito nejméně 53 tisíc Palestinců, píše agentura AP. Počet obětí ovšem nelze nezávisle ověřit. „Ačkoliv Hamás v minulosti příliš nenadsazoval počty mrtvých, neříká, kdo z obětí jsou civilisté a kdo jsou ozbrojenci,“ poznamenala Kalhousová.

Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu Gazy, zahynulo téměř tři tisíce Palestinců. Přibližně devadesát procent obyvatelstva Pásma Gazy v důsledku bojů uprchlo ze svých domovů, v mnoha případech byly velké skupiny Palestinců vysídleny opakovaně.