Archeologie

Mallorce dnes dominují turisté, před dvěma tisíci lety jí ale vládli Římané. Přivedli sem nejen své legie, ale také kulturu a kulinární návyky. Ty teď prozkoumal tým archeologů, který odkryl antické rychlé občerstvení.

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.

Belgičtí archeologové dokázali díky novým vědeckým metodám lépe popsat příběh kojence, jehož tělo našli pod podlahou veřejného domu.

Past na vlka objevili archeologové při stavbě obchvatu Svoru na Českolipsku. Takzvaná vlčí jáma připomíná 2,4 metru hlubokou studnu, uprostřed je ale zaražený zhruba metr dlouhý zahrocený dřevěný kůl, který měl zvíře usmrtit. Archeologové past datovali do 18. století.

Město Tharais je na středověké mapě velmi dobře vidět: hradby, poloha vůči ostatním sídlům v okolí i jméno napsané v řečtině. Jenže přes jasný důkaz z jeho vyobrazení na mapě ze šestého století ho nikdo nikdy neviděl: archeologové po něm marně pátrali desítky let. Teď ho našli, a to díky kombinaci klasických i moderních archeologických metod.

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.

V jeskyni na Kavkaze našli archeologové zbytky pravěkého artefaktu. Jeho analýza prozradila, že neandertálci, kteří ho s nejvyšší pravděpodobností vytvořili, byli ještě zručnější řemeslníci, než se předpokládalo.

Unikátní výzkum českých vědců v Súdánu zkoumá život lovců-sběračů v severovýchodní Africe. Mapuje povodí Nilu i extrémně suché oblasti. Přináší tak nové poznatky o adaptaci na klimatické podmínky i tamní kultuře. Zároveň výzkumníci mapují, jak vypadal přechod lidí k výrobnímu hospodářství. Dochovaly se taky kosterní pozůstatky a zuby. Díky nim vědci zjišťují, jak vypadal přechod od lovu a sběru k pastevectví.

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.

Archeologové ve Vídni našli v masovém hrobě kosterní pozůstatky asi 150 vojáků z prvního století z doby římské říše. Oznámilo to ve svém magazínu Muzeum města Vídně. Experti tento kosterní nález považují za mimořádně vzácný, protože až do třetího století se mrtvá těla mnohem častěji zpopelňovala.

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.

Soubor nástrojů objevených v Tanzanii a vyrobených před 1,5 milionu let z kostí slonů a hrochů označují vědci za technologický průlom pro lidskou evoluční linii. Jde podle nich o důkaz systematické výroby z jiného materiálu než kamene u předchůdce lidí, konkrétně člověka vzpřímeného (Homo erectus), napsala agentura Reuters.

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.

Výjimečný objev se podařil slovenským archeologům. Přímo na okraji Bratislavy se jim podařilo odhalit téměř dva tisíce let starý římský akvadukt.

Několik hrobů, přezky z oděvu, křížek z růžence, mince, prsten, ale i doklady o stavebním vývoji našli archeologové v někdejším klášteře Rosa coeli v Dolních Kounicích na Brněnsku. Zříceninu kláštera nyní stavbaři revitalizují za více než třicet milionů korun. Zejména poznatky o vývoji podob stavby v různých obdobích jsou pro archeology velmi cenné.

Dánští archeologové objevili pravěké naleziště, které pravděpodobně pochází z doby před zhruba čtyřmi tisíci lety a jehož struktura připomíná známé monumenty Stonehenge a Woodhenge v Anglii.

Vědci z univerzity v italské Ferraře zkoumali, jak se vyvíjela pigmentace kůže, očí a vlasů Evropanů v průběhu posledních 45 tisíc let. Světlejší pigment se podle výzkumu objevoval postupně a nelineárně. Tmavá pleť přitom přetrvávala u mnoha populací až do doby měděné a železné.

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o zcela výjimečný objev. Jde totiž o první nález královské hrobky za více než sto let. Naposledy se to stalo roku 1922, když Howard Carter našel slavnou hrobku faraona Tutanchamona.