Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)

Ukrajina se nezúčastní konference OBSE kvůli tomu, že svoji přítomnost na akci avizovalo Rusko, uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí. Konference se koná od zítřka do pátku v Severní Makedonii. 

Dnešní ranní ruský útok na Nikopol v Dněpropetrovské oblasti zabil taktéž jednoho člověka a další dva zranil, informoval předseda oblastní správy Serhij Lysak. 

Ruské útoky za minulý den zabily jednoho člověka v Chersonu, uvedly místní úřady. Další dva lidé, jeden v Chersonské oblasti a jeden v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti, utrpěli zranění. 

Povinností spojenců z NATO je i nadále poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině, je to totiž v zájmu jejich vlastní bezpečnosti. V Bruselu při příchodu na dvoudenní zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Manželce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova lékaři diagnostikovali otravu těžkými kovy, tvrdí s odvoláním na své zdroje v rozvědce ukrajinská média. Podle nich ukrajinské úřady v souvislosti s otravou zahájily vyšetřování pokusu o vraždu. Marianna Budanovová je v péči lékařů, ale není v ohrožení života. Otrava se podle médií potvrdila také u několika pracovníků rozvědky.

Ukrajina chystá změny v odvodu branců ve snaze udržet svou bojeschopnost. S odvoláním na ukrajinské činitele to napsal deník The Guardian, podle něhož Kyjev hodlá začít využívat komerční náborové firmy k cílenějším odvodům. Smyslem je ujistit brance o jejich nasazování do rolí, které odpovídají jejich dovednostem, a neposílat je jednoduše přímo na frontu.

"Je to otázka, která čeří vzájemné vztahy Polska a Ukrajiny, která čeří politické nálady na obou stranách, na které se mohou přiživit různí populisté," komentoval blokádu ukrajinské hranice ze strany polských autodopravců Jan Šír z Fakulty sociálních věd UK. "Na polské straně se spekuluje, že mezi iniciátory této akce mohou být i agenti Ruska, které se tímto způsobem snaží jednak o destabilizaci situace v zemi EU, a jednak o poškození vnějších vztahů Ukrajiny s jejími západními partnery."

"Korupce je problém, který existuje a do velké míry brzdí evropské aspirace Ukrajiny, a který vyvolává i na Ukrajině velkou nespokojenost," podotkl Jan Šír z Fakulty sociálních věd UK v souvislosti s pondělní návštěvou eurokomisařky Věry Jourové na Ukrajině,. Ta se týkala právě především boje s tamní korupcí. "Je to něco, čemu na Ukrajině musejí věnovat pozornost, protože to je způsobilé oslabit odhodlání mezinárodního společenství pokračovat v podpoře Ukrajiny. Na mezinárodní podpoře je Ukrajina do velké míry závislá, aby se mohla účinně bránit a přežila."

Bouře v Černém moři a na jihu Ukrajiny, která způsobila škody na infrastruktuře v mnoha částech pobřežního jihu Ruska a okupované části Ukrajiny, mírně zpomalila tempo vojenských pozemních operací podél frontové linie, vojenskou činnost ovšem nezastavila zcela. Ve své poslední analýze vývoje bojů to uvedl americký Institut pro studium války (ISW) s odvoláním na ruské i ukrajinské zdroje. Region v posledních dnech zasáhlo silné sněžení a vítr, což si už vyžádalo několik civilních obětí.

V nočních hodinách pohraničníci v Černovické oblasti společně s příslušníky Bezpečnostní služby Ukrajiny a Národní policie po krátkém pronásledování zastavili v blízkosti hranic automobil. Auto řídil místní obyvatel, organizátor nelegální přepravy osob přes státní hranici. Uvnitř vozu se nacházeli dva muži vojenského věku, obyvatelé Mykolajivské a Záporožské oblasti. Každý z nich zaplatil organizátorovi 5 tisíc eur za možnost dostat se do Rumunska obcházením kontrolních stanovišť, napsala agentura Ukrinform.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov prohlásil, že dalších 3000 jeho bojovníků je připraveno jít bojovat na Ukrajinu a být součástí nových jednotek sil ruského ministerstva obrany a ruské národní gardy. Informovala o tom v noci na úterý agentura Reuters. Kadyrova tvrzení nelze nezávisle ověřit a odhady počtu čečenských bojovníků vyslaných na Ukrajinu se liší. Do války se zapojilo i několik čečenských ozbrojených uskupení na straně Ukrajiny.

V Bruselu v úterý začíná dvoudenní zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, které bude hostit šéf NATO Jens Stoltenberg. Tématem jednání budou zejména ruská agrese proti Ukrajině, situace na Blízkém východě, ale i situace v Kosovu či budoucí přijetí Švédska do NATO. Česko bude zastupovat ministr zahraničí Jan Lipavský.

Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu, řekl to v rozhovoru s italským deníkem Corriere della Sera český prezident Petr Pavel, který dnes během oficiální návštěvy Itálie bude jednat s protějškem Sergiem Mattarellou i s premiérkou Giorgiou Meloniovou.

ÚTERÝ 28. LISTOPADU

On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v úterý 28. listopadu. Děkujeme za pozornost.

Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) má v rámci rotace v příštím roce místo Estonska, které zablokovalo Rusko, předsedat neutrální Malta. Podle agentury Reuters se na tom dohodlo 57 členských států organizace. Tento týden v severomakedonské Skopji zasedá rada ministrů EU a dohoda o rotujícím předsednictví má být jedním z hlavních témat konference.

"Ohromná rozhodnutí" otvírají cestu ke konsensu o předsednictví OBSE v roce 2024, které má být potvrzeno na ministerské radě ve Skopji, oznámil severomakedonský ministr zahraničí Bujar Osmani, jehož země OBSE předsedá nyní. Západní země často OBSE popisují jako zásadní fórum pro setkávání USA a Ruska. Mezi členy organizace patří také Kanada, středoasijské státy, celá Evropská unie, Británie, Ukrajina a Bělorusko.

Prudké poryvy větru, obří vlny a silné sněžení si na jihozápadě Ruska, v Moldavsku a na Ukrajině vyžádaly nejméně 11 mrtvých, informovala agentura AFP. Špatné počasí, které místní média označila za bouři století, nejhůře zasáhlo Ruskem anektovaný Krymský poloostrov, ruské černomořské pobřeží a částečně i Ruskem okupované ukrajinské oblasti. Výpadky elektřiny se týkaly zhruba dvou milionů lidí v regionu.

Česká republika má s Itálií velmi podobné názory na řadu aktuálních krizí. Země vnímají totožně i válku na Ukrajině, ačkoli před nějakou dobou panovaly obavy, jakým způsobem se k ní Itálie postaví. Novinářům to v souvislosti s návštěvou prezidenta Petra Pavla v Římě řekl ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Jaroslav Zajíček. Pavel s manželkou Evou do Itálie odletěl v pondělí odpoledne a v jihoevropské zemi se zdrží do středy.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v Kyjevě ocenila snahy Ukrajiny v boji proti korupci, informovala agentura Ukrinform. Zemi, která doufá v členství v Evropské unii, ale podle Jourové čeká ještě další práce, pokud chce zavést stabilní a trvalý protikorupční systém.

Evropská komise doporučila na začátku listopadu zahájit s Ukrajinou přístupová jednání. Jourová svou návštěvu země, která od loňského února bojuje proti ruským invazním silám, porovnala se situací v roce 2017 a uvedla, že na ní zlepšení udělalo dojem. "V porovnání s rokem 2017 jsem teď úplně v jiném státě. Myslím si, že Ukrajinci mají staré Ukrajiny plné zuby, že chtějí nový systém. Chtějí vidět dobře fungující instituce, které prošetřují případy korupce na všech úrovních," uvedla Jourová. Do budoucna by podle ní měla Ukrajina ještě přijmout například zákon o lobbingu.

Šéfové diplomacií na úterním dvoudenním jednání podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga potvrdí dlouhodobou podporu NATO Ukrajině. Náčelník ukrajinského generálního štábu, generál Valerij Zalužnyj, nedávno v rozhovoru s časopisem The Economist uvedl, že válka se ocitla ve slepé uličce a hrozí, že ukrajinskou protiofenzivu vystřídají poziční boje, které mohou trvat roky a které jsou výhodné pro Rusko. Na dotaz ohledně možné patové situace Stoltenberg odpověděl, že i když se frontová linie poslední dobou neposunula, "probíhají velmi tvrdé boje a na ruské straně byly zaznamenány velké ztráty".

"Statečnost ukrajinských bojovníků na nás dělá obrovský dojem," dodal generální tajemník Aliance. Jak rovněž zdůraznil, spojenci v NATO se již dříve shodli, že se "Ukrajina stane členem NATO". "Na našem setkání odsouhlasíme doporučení ohledně dalších reforem, které by měla Ukrajina přijmout," doplnil.

Manželky a partnerky Rusů mobilizovaných do bojů na Ukrajině požadují v petici jejich návrat domů a ostře kritizují ruské úřady i ruského vůdce Vladimira Putina. S odvoláním na manifest žen vojáků a související petici o tom informoval portál Meduza. Manifest zveřejnil kanál Puť domoj (Cesta domů) na sociální síti Telegram, který sdružuje manželky a partnerky mobilizovaných vojáků. Kanál podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda vznikl asi před dvěma měsíci a má asi 15 tisíc odběratelů.

"Vy*ebali s námi a s vámi taky vy*ebou," stojí v manifestu. "Pamatujeme si, jak prezident sliboval, že rezervisté nebudou povoláni, že úkoly speciální vojenské operace budou plnit pouze dobrovolníci z řad profesionálů. Ale potom naše milované odvezli na Ukrajinu. Ukázalo se, že sliby byly plané," uvádí také manifest.

Finsko je podle premiéra Petteriho Orpa připraveno přijmout v blízké budoucnosti další opatření na hranicích s Ruskem, odkud v posledních týdnech přichází zvýšený počet migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí. Orpo uvedl, že by Finsko mohlo uzavřít i poslední otevřený přechod s Ruskem, pokud to bude potřeba.

Helsinky obviňují Rusko, že k hranici přepravuje žadatele o azyl, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva toto obvinění popřela. Od minulého týdne je otevřený pouze nejsevernější finsko-ruský silniční přechod Raja-Jooseppi v arktické oblasti. V pondělí tam přišli dva muži ve věku kolem 30 let, kteří pocházejí z Jemenu. Oba požádali o azyl ve Finsku, napsal finský server Yle.

Nizozemsko po téměř desetiletí soudních sporů vrátilo Ukrajině starobylou muzejní sbírku známou jako skytské zlato, kterou si původně zapůjčilo z krymských muzeí. Informovala o tom agentura Reuters. O artefakty staré několik tisíciletí jevila zájem také Moskva a požadovala jejich návrat na poloostrov Krym, který Rusko v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo.

Sbírku si původně ze čtyř krymských muzeí zapůjčilo na výstavu v Amsterdamu Muzeum Allarda Piersona. Příslušné smlouvy podepsali Nizozemci s Ukrajinou. Návrat ale zkomplikovala ruská anexe Krymu a spor o to, kam by se sbírka měla vrátit. Návrat předmětů na Ukrajinu nakonec potvrdila nizozemská justice.

Na Ukrajině kvůli sněhovým vánicím úřady uzavřely čtrnáct silnic. Ze závějí silničáři a policisté vyprostili 840 vozidel. Výpadky elektřiny postihly více než 2000 obcí v 16 z 24 oblastí země. V Oděse našla policie tři mrtvé, kteří nejspíše umrzli na ulici, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ministra vnitra Ihora Klymenka a další představitele. Úřady vyzvaly obyvatele, aby raději nevycházeli z domu a neusedali za volant, dokud se počasí nezlepší.