Vražda

Slovenský nejvyšší soud na úterním neveřejném zasedání zrušil předloňský verdikt nižšího soudu, který mimo jiné opět zprostil Mariana Kočnera obžaloby z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka. Vyplývá to z oznámení nejvyššího soudu, které poskytla jeho mluvčí Alexandra Važanová. Nejvyšší soud zároveň rozhodl, že případ z důvodu neuposlechnutí jeho dřívějšího závazného pokynu projedná v novém líčení jiný senát soudu první instance.

Masakr karpatských Němců ze Slovenska československými vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Brutální vraždu více než dvou set šedesáti lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník československé armády Karol Pazúr před 80 lety, v noci z 18. na 19. června 1945.

Mexickou influencerku Valerii Márquezovou, která propagovala krásu a nákladný životní styl, zastřelil neznámý muž během jejího živého vysílání na TikToku. Případ vyšetřuje policie jako „femicidu“, tedy vraždu ženy kvůli jejímu pohlaví. Influencerka, která mohla podle spekulací mít milostný vztah s vysoce postaveným členem drogového kartelu Jalisco New Generation, při příchodu útočníka nejprve ztlumila zvuk svého přenosu, pak se chytila za břicho a sesunula na stůl. Přivolaná policie následně zjistila, že má několik střelných ran.

V mexickém státě Veracruz zastřelili během volební kampaně kandidátku na starostku a tři další lidi. Útok se stal v neděli a v pondělí ho potvrdila i mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová, podle níž zatím není jasný motiv činu. Zavražděná kandidátka patřila k vládní straně Morena. Podle agentury AP jde už o druhého zavražděného kandidáta před červnovými volbami ve státě Veracruz.

V terezínské policejní věznici gestapa v Malé pevnosti se 2. května 1945 odehrála poslední hromadná vražda českých odbojářů. O život přišlo 51 vězňů (včetně tří žen), převážně představitelů levicové mládežnické organizace Předvoj. Jejich životy vyhasly v den dobytí Berlína sovětskými vojsky a šest dní před koncem války.

Sektářské násilí v Sýrii si za poslední dva dny vyžádalo nejméně 73 lidských životů. Píše to agentura AFP s odkazem na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Už předtím informovala o středečním úmrtí patnácti drúzských bojovníků po přepadení bezpečnostními silami a ozbrojenci napojenými na stát u Damašku. Francie vyzývá k ukončení násilností, Izrael v reakci na útoky proti drúzům udeřil na předměstí syrské metropole.

Konec druhé světové války přinesl, kromě radosti z blížícího se vítězství, i řadu tragédií, které stály stovky lidských životů. Jedna z nich se odehrála před 80 lety, 29. dubna 1945, poblíž obce Salaš na Uherskohradišťsku. Nacisté a jejich pomocníci z řad takzvaných vlasovců povraždili dvacet lidí. Všichni zemřeli pouhý den před příchodem Rumunů, kteří obec osvobodili.

Kanadská prokuratura obvinila z několikanásobné vraždy muže, který v sobotu ve Vancouveru najel autem do davu na pouličním filipínském festivalu, čímž zabil jedenáct lidí a více než dvacet dalších zranil. Podle vyšetřovatelů je možné, že proti němu vznesou další obvinění, napsala agentura AP. Terorismus jako motiv činu policie už v neděli vyloučila, uvedla ale, že muže znala z minulosti kvůli jeho psychickým problémům.

Pro zubařku, jež usmrtila svého partnera, samozvaného léčitele a vůdce kutnohorské sekty, obžaloba žádá trest čtrnácti let vězení a pětiletý zákaz jakéhokoliv povolání ve zdravotnictví. Státní zástupkyně v závěrečné řeči trvala na tom, že žena spáchala předem promyšlenou vraždu a trestně za ni odpovídá. Odmítla tvrzení obhajoby, že muž trpěl bludy, které na partnerku přenesl, takže nebyla příčetná. Zubařka už dříve vypověděla, že ji partner fyzicky i psychicky týral, přál si zemřít a k činu ji přiměl.

Spojenými státy se ve velkém šíří šikana politických a názorových protivníků. Stěžují si na ni veřejně činní liberálové i konzervativci. V rozdělené americké společnosti se podle nich hojně vyskytuje takzvaný swatting, pojmenovaný po policejní zásahové jednotce swat. Jde o falešné nahlášení výbušniny či třeba vraždy, avšak s všudypřítomnými zbraněmi nebo s přehnanou reakcí policistů může skončit špatně. Situace je natolik vážná, že se jí zabývá už i Bílý dům.

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.

Muž, který ubodal v červnu 2024 v Jevíčku na Svitavsku svoji partnerku, není trestně odpovědný kvůli duševní poruše. Způsobil si ji užíváním drog. Krajský soud v Pardubicích ho zprostil viny pro nepříčetnost a poslal ho do zabezpečovací detence. Tam může být neomezenou dobu, možnost je i doživotí, uvedl soudce Martin Trávníček. Rozsudek není pravomocný. Obhájkyně, státní zástupce a zmocněnkyně dětí a rodičů zabité ženy si nechali lhůtu na případné odvolání.

Ve Spojených arabských emirátech (SAE) byli odsouzeni k trestu smrti tři lidé, kteří loni v listopadu stáli za vraždou izraelsko-moldavského rabína Cviho Kogana. Čtvrtý pachatel má strávit zbytek života za mřížemi. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní agenturu WAM. Podle izraelských médii jde o Uzbeky.

Násilí mezi zločineckými gangy je v Evropě na vzestupu, stále více pachatelů vražd a pokusů o zabití přitom ještě nedosáhlo zletilosti. Tento jev řeší zejména Švédsko, kde se počet mladých podezřelých za rok více než ztrojnásobil. Trestné činnosti se tam navíc dopouští už i děti mezi deseti a čtrnácti lety. Gangy je využívají a manipulují s nimi pomocí peněz.

Okresní soud v japonském městě Šizuoka v pondělí rozhodl, že vláda v Tokiu musí zaplatit přibližně 217 milionů jenů (přes 33 milionů korun) jako odškodné muži, který ve vězení strávil více než 47 let. Iwao Hakamata (89) byl odsouzen k trestu smrti za vraždu čtyřčlenné rodiny z roku 1966, loni na podzim byl však v obnoveném procesu zproštěn viny, píše agentura Kjódó.

Americký Národní archiv v úterý zveřejnil poslední část dosud utajovaných dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Prezident USA Donald Trump v lednu podepsal exekutivní příkaz nařizující zveřejnění zbývajících spisů dosud podléhajících utajení, které souvisejí s atentáty na Kennedyho, jeho bratra senátora Roberta Kennedyho a bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga. Podle odborníků ale nově zveřejňované dokumenty zřejmě nebudou obsahovat žádná převratná odhalení, ani neukončí konspirační teorie.

Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, protože kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit a může být ohrožena bezpečnost výzkumníků.

Dva týdny po tragédii, kdy šestnáctiletý mladík ubodal dvě prodavačky v Hradci Králové, si lidé připomínají jejich památku. Zároveň posílají peníze na pomoc rodinám. Radnice v polovině tohoto týdne spustila transparentní veřejnou sbírku. Během prvních tří dnů lidé přispěli zhruba dvěma sty tisíci korunami. Peníze stále přibývají i v průběhu víkendu. Obchodní řetězec slíbil, že po ukončení sbírky vybranou částku zdvojnásobí.

Petr Kramný odsouzený za vraždu své manželky a dcery v Egyptě v roce 2013 podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP). České televizi to potvrdil tiskový odbor soudu a spolek Šalamoun, který se případem zabývá už přes deset let. Muž, který si za dvojnásobnou vraždu odpykává 28 let ve vězení, se pokoušel o obnovu řízení. Soudy mu však nevyhověly, naposledy neuspěl loni u Ústavního soudu. Ministerstvo spravedlnosti má na stole také podnět k stížnosti pro porušení zákona. O tom, zda ji ministr spravedlnosti podá, zatím nebylo rozhodnuto.

Kriminalisté jen v metropoli řeší napadení pomocí nože, mačety nebo baseballové pálky více než dvěstěkrát za rok. Velká část takových incidentů se odehraje v domácnostech, ale dochází k nim i na ulici.

Jedním z nemnoha vlivných představitelů opozice v Rusku ovládaném Vladimirem Putinem byl bývalý ministr a vicepremiér Boris Němcov. Pomáhal organizovat pouliční protesty proti Putinově režimu a ostře se proti němu vymezoval, několikrát jej zatkli a uvěznili. Před deseti lety, 27. února 2015, byl Němcov v Moskvě zastřelen.

Vrah z pražského Žižkova Alexandr Klempar si odpyká doživotní trest. Pravomocně to potvrdil vrchní soud, který zamítl mužovo odvolání. Klempar předloni ubodal bývalou partnerku v přítomnosti dvou jejích dětí a poté vážně zranil její jedenadvacetiletou spolubydlící, která skončila na invalidním vozíku. Podle justice byla motivem žárlivost a pomsta.

Uherský Brod si připomněl oběti střelby před budovou bývalé restaurace, kde před deseti lety jeden z místních obyvatel zastřelil osm lidí. Masová vražda vedla ke zpřísnění zákonů o držení zbraní a zřízení prvosledových hlídek. Útok patří k nejtragičtějším případům střelby v moderní české historii.

Od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynulo už sedm let. Na Slovensku tehdy vyvolala největší porevoluční vlnu protestů, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se v roce 2023 vrátil do čela slovenské vlády a čelí kritice, že ohrožuje principy právního státu a že zemi otáčí směrem k Rusku. Na výročí zmíněné události se i proto na Slovensku demonstrovalo.