Ruská agrese

Odpovědnost Ruska za sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou v červenci 2014 potvrdila další instituce. Učinila tak Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která stanovuje celosvětové letecké standardy. Jde o první rozhodnutí svého druhu ze strany ICAO v historii. Nizozemsko a Austrálie, které případ ICAO předložily, požadují, aby organizace přikázala Moskvě jednat o odškodnění. Rusko odpovědnost za událost opět popřelo.

Pokud bude dohoda na bezpodmínečném příměří, je Ukrajina připravena na jakýkoli vyjednávací formát, Rusové se ale bojí přímého dialogu s Kyjevem, řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který interview poskytl společně s českou hlavou státu Petrem Pavlem. V rozhovoru, který vedli Darja Stomatová a Michal Kubal, ukrajinský prezident také mimo jiné zdůraznil, že česká muniční iniciativa je úspěšná.

Prezident USA Donald Trump uvedl, že věří, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou „dohodu“. Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff po posledním jednání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem sdělil, že mírová dohoda s Ruskem „se rýsuje“. Jak ale upozornil Institut pro studium války (ISW), dva z nejvýše postavených ruských představitelů dali krátce po této schůzce najevo, že pozice Moskvy se nemění a že trvá na svých dříve přednesených požadavcích, které by v důsledku vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny.

Rusko v noci na pondělí podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, uvedlo letectvo napadené země. V Mykolajivu, Chersonu či Čerkasech byly během leteckého poplachu slyšet výbuchy. Sirény se některými ukrajinskými regiony rozezněly nedlouho po půlnoci místního času, kdy skončilo velikonoční „příměří“.

Spojené státy tlačí na Ukrajinu, aby tento týden odpověděla na řadu návrhů administrativy prezidenta Donalda Trumpa, jak ukončit ruskou válku. Podklady obsahují ústupky Rusku včetně možného uznání nelegální ruské anexe Krymu z roku 2014 ze strany USA či vyloučení členství Ukrajiny v NATO, píše The Wall Street Journal s odkazem na nejmenované západní představitele.

Ruský vládce Vladimir Putin nevydal nařízení k prodloužení jím vyhlášeného velikonočního příměří ve válce s Ukrajinou. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Klid zbraní, který ale podle Kyjeva Moskva opakovaně porušovala, vyprší o půlnoci moskevského času (23:00 SELČ). Rusko tvrdí, že klid zbraní naopak nedodržoval Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli navrhl na 30 dní přerušit útoky na civilní infrastrukturu raketami a drony s dlouhým doletem.

Lidé blízcí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Rusku. Šéf Bílého domu však stále naslouchá hlasům o tom, že Moskva chce skutečně mír. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z řad amerických činitelů. Ústřední postavou formující Trumpův přístup k ruské agresi je zřejmě jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff, kterému chybí zkušenosti s diplomacií i znalosti regionu a který ve svých vyjádřeních naskakuje na ruskou propagandu.

Americká administrativa usiluje o konec rusko-ukrajinské války a od druhé poloviny února jedná za tímto účelem s oběma stranami. Zatímco výsledek rozhovorů je stále nejasný, od jejich zahájení výrazně přibylo ukrajinských civilních obětí ruských útoků. Vyplývá to z pravidelné zprávy Lidskoprávní monitorovací mise OSN na Ukrajině.

Rusku jde o likvidaci ukrajinské státnosti a identity, připomněl po ruském útoku na Sumy historik David Svoboda. Ukrajinci proto nemají kam couvnout, dodal v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký podotkl, že útok kazetovou municí v zastavěné oblasti je mimo jakákoliv civilizační pravidla. Podle bývalého vyšetřovatele mezinárodního tribunálu v Haagu Vladimíra Dzura by mohlo jít o válečný zločin.

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 35 mrtvými a 119 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný, Moskvu ale přímo neobvinil. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této strašné války, prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres. Experti mluví o dalším důkazu ruské bezohlednosti a o odpovědi Moskvy na americké snahy o ukončení války.

Evropští lídři se na pařížském summitu ochotných shodli na nutnosti zvýšit dodávky zbraní na Ukrajinu. A to včetně dronů, které se v boji s ruskými jednotkami ukázaly jako velmi účinné. Jejich hlavní francouzský výrobce, který své stroje posílá Kyjevu, chce v příštích týdnech znásobit produkci.

Rusko ve čtvrtek v Chersonu zasáhlo energetickou infrastrukturu, čímž porušilo omezené příměří, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krátce předtím Kyjev uvedl, že obě země dva dny na energetiku neútočily. Zelenskyj očekává reakci Spojených států, které se s Ukrajinou a Ruskem dohodly na neútočení na energetická zařízení.

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby, a zřejmě i ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Spor je o platnost příměří. Platí okamžitě, uvedl k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml naopak informoval, že se tak stane až po zrušení sankcí.

Za pomoci českých firem se podařilo vybavit rehabilitační centrum v nemocnici v ukrajinském Kryvém Rihu. Vznikla i modulární nemocnice, která patnáct kilometrů od fronty už přijímá první pacienty. Za prvních deset dní jich ošetřila skoro dvě stě.

Nejméně tři lidi, včetně pětiletého dítěte, zabil v noci na neděli ruský dronový nálet na Kyjev, oznámila vojenská správa ukrajinského hlavního města. Dalších deset lidí včetně malého dítěte je zraněných. Zraněné hlásí i přilehlá Kyjevská oblast. Další mrtví a ranění jsou po ruských útocích v Doněcké oblasti.

Americký prezident Donald Trump se před úterním telefonátem s Vladimirem Putinem zmínil, že s ruským vůdcem bude mluvit i o elektrárnách. Nabízely se rozhovory zejména o Záporožské jaderné elektrárně, kterou Rusové okupují. Od zničení Kachovské přehrady je mimo provoz, vyžaduje pečlivý dohled a zásobování elektřinou. Obyvatelé Záporoží, které leží asi padesát kilometrů od elektrárny, doufají, že ji Ukrajina získá zpět. Pochybují ale, že to bude brzy.

Rusko má výhrady k návrhu na zastavení bojů, Podle Vladimira Putina by měly vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Americký prezident Donald Trump ve středu informoval, že delegace z USA je na cestě do Ruska. „Dostali jsme pozitivní zprávy týkající se příměří na Ukrajině,“ doplnil s tím, že „zbraně dneška jsou neskutečně silné, tvrdě pracujeme na ukončení toho celého.“ Kreml už dříve vzkázal, že chce znát detaily návrhu na třicetidenní příměří v rusko-ukrajinské válce, na kterém se dohodly Kyjev a Washington při jednání v Džiddě, než se k němu vyjádří.

Ukrajinské jednotky se v ruské Kurské oblasti místy stahují na výhodnější pozice, připustil velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Na předměstí města Sudža podle něj pokračují boje. Šéf ruské armády Valerij Gerasimov zase tvrdí, že jeho jednotky v rámci protiofenzivy v Kurské oblasti na několika místech vstoupily do ukrajinské Sumské oblasti.

Rusové provedli další vzdušný útok na ukrajinská města. Nálet zahájili jen pár hodin poté, co z ukrajinsko-amerických jednání v Džiddě vzešel návrh na třicetidenní příměří v rusko-ukrajinské válce. Moskva zasáhla raketami mimo jiné přístav v Oděse, kde na civilní lodi s obilím zabila čtyři lidi, nebo město Kryvyj Rih, kde v důsledku dvojitého úderu zemřela nejméně jedna žena a dalších čtrnáct lidí je zraněných.

Ukrajina přijímá americký návrh na třicetidenní plné příměří v bojích s Ruskem, uvedl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegramu. Reagoval na výsledky úterního jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Americký prezident Donald Trump doufá, že příměří mezi Ukrajinci a Rusy nastane v příštích dnech. Ještě tento týden chce hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Ukrajina v noci na úterý podnikla největší dronový útok na Moskvu a Moskevskou oblast od začátku plnohodnotné ruské invaze, uvedl Kyjev. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jde o dosud nejrozsáhlejší útok na Rusko od února 2022. Podle Ukrajiny by měl nálet přimět ruského vůdce Vladimira Putina, aby přijal Kyjevem navrhované příměří ve vzduchu. Ruským náletům a ostřelování čelila v noci opět Ukrajina.