Podnikání strana 5 z 5

Policie obvinila čtyři lidi z dotačního podvodu kvůli stavbě Technologického parku v Písku. Obvinění svým jednáním údajně vylákali z operačního programu Podnikání a inovace 226 milionů korun. V případě pravomocného rozsudku jim hrozí pět až deset let vězení, uvedla policie na webu. Podle Radiožurnálu poskytlo ministerstvo průmyslu v roce 2013 dotaci firmě RG Group, u které není jasné, kdo ji vlastní. Policie stíhá obviněné na svobodě, věc dozoruje Městské státní zastupitelství v Praze.

Covidová pandemie zasáhla Karlovarský kraj v nejhorší čas. Začínaly se totiž řešit tradiční problémy kraje, šíření nákazy ale v tu chvíli region známý lázeňstvím a turistickým ruchem silně zasáhlo. Ekonomické dopady pandemie na jednotlivé regiony Česka mapuje pořad SeČTeno, tentokrát z Karlovarského kraje.

Liberecký kraj je regionem, který se proslavil například sklářstvím nebo výrobou šperků na Jablonecku a i na tato odvětví měla velký dopad současná koronavirová krize. Například výrobci bižuterie zatím ale ve velkém propouštět nemuseli, hlavně díky velkým zahraničním e-shopům. Ke kraji ale neodmyslitelně patří také automobilový průmysl nebo cestovní ruch, a ten už byl poznamenaný významněji. Ekonomickým dopadům pandemie se věnuje pořad SeČTeno, tentokrát z Libereckého kraje.

Vysoké školy v Česku v těchto dnech sčítají uchazeče, kteří mají zájem o studium, některé fakulty dokonce navzdory pandemii obdržely rekordní počet přihlášek. U některých oborů naopak zájem klesá, snížil se například na Hornicko-geologické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO). Za nižším zájmem o studium stojí například útlum těžby v dolech OKD v Moravskoslezském kraji.

Pardubický kraj je průmyslovým regionem, kterému dominuje všeobecné strojírenství a chemický průmysl. Práce se nesoustřeďuje u jednoho velkého zaměstnavatele, místo toho je rozdrobená mezi řadu středních a malých podniků, což také přispívá ekonomické stabilitě. Kraj i proto nepostihla epidemie covidu-19 v Česku tolik jako jiné regiony, přesto se i zde potýkají podnikatelé s řadou překážek. Ekonomickým dopadům pandemie se věnuje pořad SeČTeno.

Více investovaných peněz, více transakcí i nových fondů – takový byl loni i přes pandemii koronaviru svět start-upů. Jak uvedl Filip Mikschik, který přes deset let ve světě závratně rostoucích firem žije a sám jednu takovou založil, nejdříve sice přišel propad, poté ho ale opět u většiny z nich kompenzoval růst. „I když třeba musely přepnout na zcela novou myšlenku, než byla ta původní,“ upřesnil.

Od pondělního odpoledne mohou provozovatelé hromadných ubytovacích zařízení žádat o podporu z programu Covid – ubytování. Ministerstvo pro místní rozvoj má připraveny celkem 3,3 miliardy korun. Rovněž od pondělí mohou žádat o podporu také podnikatelé ve sportu v rámci programu Záruka covid sport Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ta poskytne zdarma záruku za provozní úvěr spolu s příspěvkem na úhradu úroků u komerční půjčky.

Mezi částí polských podnikatelů roste nespokojenost s protiepidemickými opatřeními. Tisíce majitelů restaurací nebo hotelů i přes hrozbu pokuty své podniky otevřely. Stěžují si, že finanční pomoc od státu není dostatečná. Vláda jim za porušení pravidel hrozí odebráním kompenzací.

Banky podle ministra průmyslu a obchodu a současně ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) vycházejí vstříc zhruba 80 procentům žádostí o odklad splátek úvěrů. Vyplynulo to ze společného jednání ministerstev financí, průmyslu a obchodu a České bankovní asociace. Nový plošný odklad splátek ministerstvo financí v tuto chvíli nechystá.

Podnikatelé v úpadku budou mít nárok na kompenzační bonus. Pro Českou televizi to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), jejíž resort se na tomto opatření už předběžně domluvil s Evropskou komisí. Stát také představil podpůrný program za podzimní uzavření provozů a rozšířil dotace na nájemné.

V Evropě sílí odpor proti obřím internetovým obchodům. Jejich dominantní postavení na trhu ještě upevnila pandemie. Protiváhou velkým on-line prodejnám jsou místní drobné doručovatelské firmy. Jedna taková vznikla nedávno v Barceloně.

V roce 2020 vzniklo v Česku 27 038 nových akciových společností a společností s ručením omezeným. Bylo jich nejméně od roku 2016, vyplývá z údajů poradenské společnosti Bisnode. Ta dává nízký počet nových firem do souvislosti s pandemií, ačkoli zájem o zakládání firem upadal třetí rok v řadě. Protože zároveň mnoho společností zaniklo, zvýšil se jejich celkový počet pouze o 11 555.

Jack Ma, zakladatel čínské internetové společnosti Alibaba, se dva měsíce neobjevil na veřejnosti a nevystoupil ani v posledním dílu televizního pořadu, kde měl být porotcem. Sociální média i zpravodajské servery nyní spekulují o místě jeho pobytu. Jeden z nejbohatších Číňanů si vysloužil zvláštní pozornost úřadů, protože veřejně kritizoval čínský regulační systém, který podle něj brzdí inovace.

Zhruba sto let zná svět tepláky. Oděvní fenomén už zdaleka nepatří jen do pohodlí domova nebo na atletické dráhy či do tělocvičen. V posledních letech úspěšně dobývaly také svět módy. Souvisí to s poptávkou po pohodlí, zároveň ale s nutností, aby kus z pružného materiálu vypadal elegantně. Do „teplákové kultury“ zasáhla i koronavirová pandemie, během které lidé tráví více času doma. Revoluce v šatnících se ale podle módní publicistky Veroniky Ruppert konat nebude. „Budeme si chtít obléknout zase něco jiného než tepláky,“ myslí si.

Cestování je oblast, která letos zazanemanala kvůli pandemii koronaviru obrovské propady. Ve většině zemí v podstatě ze dne na den vše skončilo –⁠ hranice se zavřely, letadla dosedla na zem a lidé chtěli za své letenky peníze zpátky. Navzdory součané situaci se však o „osud“ cestování ředitel a zakladatel vyhledávače Kiwi.com Oliver Dlouhý neobává. „Poptávka je, čeká se jen, až to bude praktické a bezpečné,“ uvedl v Interview ČT24.

Chtěli jste v roce 1990 začít podnikat? Mohli jste si vzít půjčku, jejich výše nebyla omezena, musela být zaručena jen její návratnost. Podívejte se na reportáž o tom, jako to tehdy s půjčkami bylo a jak je bylo možné získat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Hrishabh Sandilya pomáhá uprchlíkům vstát z popela. On sám se z toho svého dostával poměrně dlouho. Poté, co přišel ve svých 20 letech z Indie do Evropy, vystřídal mnohá zaměstnání, studoval, cestoval, podnikal, stěhoval se. Jeho spletitá cesta migranta ho zavedla až na Kypr, kde pro mnohé pouť teprve začíná. A pro jiné rovnou i končí. Protože je Hrishabh za své štěstí vděčný, rozhodl se migranty podpořit dřív, než jejich sny úplně vyhasnou.

Vláda požádá poslance o prodloužení nouzového stavu. Schválila návrh ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), podle kterého by měl nouzový stav trvat dalších 30 dnů a skončit 20. prosince, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Poslanci budou o případném prodloužení hlasovat ve čtvrtek.

Spolupráce československé Ety s firmou Philips začala na začátku 80. let. Československé firmě se to vyplatilo i po roce 1989. Pod značkou Philips tehdy Eta prodala přes 130 tisíc vysavačů.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad, hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zotavení ekonomiky zaznamenaly i další evropské státy.

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné by mohli od příštího roku platit takzvanou paušální daň. Bude dobrovolná. Zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Využít ji budou moci podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Vláda původně navrhovala limit osm set tisíc korun, sněmovna ale ve středu při závěrečném schvalování návrhu limit zvýšila. Podle odborníků je paušální daň výhodná pro bezdětné OSVČ.

V Česku je momentálně otevřeno víc restauračních výdejových okének, než tomu bylo na jaře, ukazují to data dvou největších stravenkových firem. Lidé v prvních dnech od opětovného omezení hospod a restaurací nakoupili jídlo na stravenky na více než jedenácti stovkách míst. Průměrná útrata v takzvaném hladovém okně je 136 korun.

Odložení znovuzavedení EET na rok 2023 podle opozičního poslance Miroslava Kalouska (TOP 09) dokazuje, že šlo o nesmyslný projekt. Očekává, že nakonec dojde k jeho úplnému zrušení. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Milan Feranec (ANO) připustil, že by budoucí vláda o zrušení rozhodnout mohla, ale důvod k tomu nevidí. Odklad je podle něj namístě proto, že nepanuje obvyklé ekonomické prostředí a místo potřeby dohlížet na firmy považuje stát za zásadní zachránit podnikání. Milan Feranec a Miroslav Kalousek diskutovali o vládních ekonomických krocích v Událostech, komentářích.

V Praze přijde kvůli současné krizi o práci 40 tisíc lidí a návrat k bývalému stavu, kdy 85 procent jejího výkonu tvořily služby, už nebude možný. V pořadu Interview ČT24 to uvedl současný zastupitel hlavního města a zároveň bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO). Své nástupkyni na ministerstvu Aleně Schillerové (za ANO) vyčítá, že nehlídá dostatečně razantně státní kasu. Zároveň se domnívá, že v současné krizi bychom si neměli „opasky uvolňovat, ale utahovat.“