Plat strana 2 z 5

Sněmovna v pátek schválila novelu, podle níž letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent. Do budoucna se mají podle přijatého pozměňovacího návrhu meziročně zvyšovat nejvýše o pět procent. Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zmrazení platů politiků až do roku 2029 na loňské úrovni. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento, vyplývá z předlohy, která teď zamíří k posouzení do Senátu.

Sněmovna se nedostala k hlasování o platové novele, která počítá s růstem platů ústavních činitelů pro letošek o téměř sedm procent. Schůze, kterou nechal svolat koaliční tábor, začala opoziční kritikou. Vystoupil předseda ANO Andrej Babiš i lídr SPD Tomio Okamura. Závěrečné kolo debaty bude pokračovat v pátek, kdy by podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který novelu za vládu předložil, měla sněmovna rozhodnout.

Pokud by prošel koaliční návrh na růst platů ústavních činitelů o téměř sedm procent, soudcům by platy reálně klesly, míní prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra. Přesto by výpočet výdělků politiků od těch soudcovských neodděloval. Jiní hosté ve vysílání ČT24 naopak o této možnosti hovořili. Politický analytik Lukáš Jelínek se například domnívá, že některý z návrhů navzdory „povinnému obstrukčnímu kolečku“ opozice nakonec projde.

Byl bych pro to, aby se platy politiků zmrazily na jeden rok, uvedl místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher. Podle něj by to donutilo poslance nastavit automat na vlastní platy, který by byl napojen na nezpochybnitelnou veličinu. Zmrazení by podle místopředsedy klubu ODS Jana Skopečka problém nevyřešilo. Jen bychom jej oddálili a prohloubili, oponoval v pořadu Události, komentáře.

Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o pět tisíc korun. Odboráři se na tom ve čtvrtek dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Nově by tak podle místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrové mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny.

Systém výsluh příslušníků bezpečnostních sborů by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měl do budoucna změnit, v současném volebním období se tak ovšem podle něj určitě nestane, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Současný systém považuje za nešťastný, preferuje vyšší ohodnocení ve mzdách. Vláda je nyní kritizována kvůli nízkým platům policistů či hasičů, stovky z nich ve čtvrtek protestovaly v Praze.

Stovky policistů, hasičů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů se sešly před ministerstvem vnitra na pražské Letné. Protestovaly proti nízkým platům a špatné personální situaci. Předseda pořádající Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký v úvodním projevu řekl, že vláda neplní vlastní programové prohlášení, a připomněl slib ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zvýšit platy o deset procent. Podporu akci vyjádřily nejen odborové svazy hasičů a policistů, ale i vězeňské služby, celníků, městské a obecní policie či sdružení horské služby.

Sněmovna podpořila v úvodním kole novelu, podle níž by platy vrcholných politiků vzrostly příští rok téměř o sedm procent. Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly už v nynějším prvním čtení možnost zrychleného schvalování předlohy, jak o to žádala vláda. K vetu se přidali i opoziční Piráti. Novela nyní zamíří k projednání do rozpočtového výboru. Přichází v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, který s platností od začátku roku 2025 zrušil zákonný koeficient pro výpočet těchto platů.

O prezidentovi Spojených států amerických se říká, že je to nejmocnější člověk na světě. Pozoruhodné ale je, jak málo se to odráží ve finančním ohodnocení jeho práce.

Unie bezpečnostních složek (UBS) ani po příslibu ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně zvýšení platů policistů a hasičů o 2500 korun neustoupila od plánovaného protestu ve čtvrtek 21. listopadu před budovou ministerstva. Odbory chtějí nadále upozornit na nízké platy policistů, hasičů i dalších příslušníků a zaměstnanců sborů.

Reakce na policejní protest je veskrze pozitivní, uvedl místopředseda Odborové organizace bezpečnostních sborů Martin Červenka. Podle vrchního ředitele sekce vnitřní bezpečnosti ministerstva vnitra Jana Paďourka resort s policejním prezidiem o situaci komunikuje, situace se ale nezlepší ihned. Senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) řekla, že stav u policie je krizový. Místopředseda poslaneckého klubu STAN Petr Letocha poukázal na to, že výhled do budoucna je pozitivní, protože je slíbené navýšení platů v příštím roce o pět procent.

Oddělovat platy soudců a politiků není podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) správnou cestou. Platy soudců by se měly také odvíjet od toho, jak se daří tuzemské ekonomice, řekl v Otázkách Václava Moravce. Podle předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové by se platy ústavních činitelů měly navázat na minimální mzdu. Koalice navrhuje růst zhruba o sedm procent, opozice chce platy politiků zmrazit.

O usneseních opozičních hnutí ANO a SPD ke zmrazení platů vrcholných politiků sněmovna nehlasovala. Přestože návrh programu mimořádné schůze, svolané na popud hnutí ANO, schválila k překvapení vládních i opozičních poslanců, koaliční kluby si vyžádaly přestávky, které přesáhly konec jednacího dne a schůze byla přerušena na neurčito.

Způsob, jakým vláda postupovala v otázce platů ústavních činitelů, byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) chybou, uvedl v Otázkách Václava Moravce. S předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem se shodli na tom, že by si všechny parlamentní strany měly sednout k jednomu stolu a domluvit se, jakým způsobem se platy nastaví. Opoziční ANO s vládou na toto téma podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka jednat nechce a navrhuje zmrazení platů na pět let.

Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta, schválila vláda. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici, bude to až 700 milionů korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu informoval o růstu platů o 6,9 procenta. Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti.

Protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků budou až příští rok. Může jít o výpovědi z přesčasové práce, ale i jinou formu, oznámila na středeční tiskové konferenci předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Odbory podle ní zvažovaly, že se připojí k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů oznámeným na konec října. Původně plánované opakování výpovědí z přesčasové práce oznámené v září nakonec odložily i kvůli povodním na začátek příštího roku.

Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.

Na finální podobě zákona o odměňování lékařů se zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) s ministerstvem zdravotnictví po několika měsících jednání nedohodly. Podle prezidenta lékařské komory Milana Kubka jednání úterkem skončila, další návrh resort nepředloží. Další kroky chce ČLK představit ve středu. Proti úhradám na příští rok chtějí protestovat i praktičtí lékaři, Asociace českých a moravských nemocnic zvažuje napadnutí úhradové vyhlášky u Ústavního soudu. Protest zvažují i ambulantní specialisté.

Bezpečnostní sbory chtějí více peněz na platy i na provoz. Odbory o tom plánují jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Nyní dostávají hasiči a policisté zaplacené alespoň přesčasové hodiny za září, pokud pomáhali v oblastech postižených povodněmi. Zákon přitom říká, že ve stavu nebezpečí mají odpracovat 150 hodin zdarma. Vláda ale rozhodla, že jim veškeré přesčasy uhradí. Povodňové nasazení ovšem zvýšilo i provozní náklady, například na pohonné hmoty. Podle hasičů a policistů přitom peníze na tyto výdaje chybí dlouhodobě.

Platy by mohly od ledna vzrůst téměř o čtrnáct procent nejen soudcům a politikům, ale i státním zástupcům. Dohodla se na tom jejich unie s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), zjistila ČT. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ale kabinet s dřívějším návrhem zvyšujícím platy ústavních činitelů o více než 13 procent nesouhlasí. O tom, jak se zvýší, bude kabinet jednat příští týden, růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru, doplnil Kupka. Opoziční hnutí ANO chce svolat k tématu mimořádnou schůzi sněmovny.

Prezident Petr Pavel žádal, aby se část jeho prezidentských náhrad převedla na jeho manželku. Uvedl, že nechtěl peníze navíc. Jde podle něj o ocenění podílu první dámy na službě České republice. Je nefér, že první dáma nemá placené zdravotní a sociální pojištění, a chce to napravit, řekl. Reagoval tak na chystanou novelu zákona o platu představitelů státní moci, která má poprvé zavést financování činnosti partnerky či partnera hlavy státu. Návrh vzbudil kritické reakce.

Partneři hlavy státu by mohli na svoji činnost dostávat peníze. Mělo by jít o třetinu toho, co je na výdaje spojené s výkonem funkce vypláceno prezidentovi, měsíčně tedy asi 95 tisíc korun. Novelu připravil resort práce a sociálních věcí. Nyní náklady, třeba na zahraniční cesty první dámy, platí Hrad z náhrad pro prezidenta. Vedoucí prezidentské kanceláře uvedl, že návrh vítá.

Kvůli nedůstojným platovým podmínkám vyhlásily justiční odbory na 7. až 9. října stávku zaměstnanců soudů. K protestu se podle Odborového svazu justice dosud přihlásilo devadesát procent zaměstnanců okresních a obvodních soudů a šedesát pět procent zaměstnanců soudů vyšších instancí, s výjimkou soudu Ústavního a jednoho soudu okresního. Svaz o tom informoval v úterý v tiskové zprávě. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl, že stávku chápe nikoliv jako protest proti jeho úřadu, ale proti státnímu rozpočtu, který však podle něj téměř nelze měnit.

Objem prostředků na platy ve veřejném sektoru se od 1. ledna zvýší. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ČT potvrdil, že rozpočet počítá s růstem přes sedm procent. Šéf odborů Josef Středula pak po jednání tripartity mluvil o osmi procentech. Odbory požadovaly původně růst tarifů už od září pro všechny zaměstnance, s vládou se ale nedohodly. Teď se bude řešit, kdo a kolik dostane.