Osvětim strana 2 z 4

Bavorský vicepremiér Hubert Aiwanger, který je lídrem Svobodných voličů (FW), po skandálu s antisemitským letákem z dob jeho dospívání zatím zůstane ve funkci. Oznámil to šéf bavorské vlády Markus Söder (CSU). K vyjasnění kauzy ale požaduje od Aiwangera ještě písemné odpovědi na 25 otázek. Podle deníku Süddeutsche Zeitung politik vyrobil leták na střední škole. Söder ho považuje za „odporný“. K autorství se přihlásil Aiwangerův bratr.

Před 75 lety popravili komunisté polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal jako jediný člověk dobrovolně zatknout nacisty a odvézt do koncentračního tábora v Osvětimi-Březince, aby v utajení zpravil svět o zvěrstvech, která se v něm odehrávají. Jako první poskytl svědectví o proměně Osvětimi z klasického vězeňského tábora na továrnu určenou k vyhlazování lidí. Dnes nese Pileckého jméno ulice ve Varšavě a také několik polských škol.

Páteční světové připomínky 78. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi se prolínaly s odkazy na aktuální ruskou agresi vůči Ukrajině. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval k odporu proti nové genocidě ve východní Evropě. Zděšení z ruské války vyjadřovali také účastníci piety přímo v Osvětimi. Mezinárodní den památky obětí holocaustu si připomněli také v Jeruzalémě, Spolkovém sněmu v Berlíně nebo sídle OSN.

U příležitosti Dne památky obětí holocaustu se v Senátu a na ministerstvu zahraničí uskutečňují vzpomínková setkání. V Senátu vystoupili kromě předsedů obou komor parlamentu Miloše Vystrčila (ODS) a Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) třeba také bývalá vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka Dita Krausová.

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. Při pietním aktu v Hodoníně u Kunštátu v tamním Památníku holocaustu Romů a Sintů na Moravě to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé si tam připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce.

V Letech na Písecku začíná demolice bývalého areálu vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Jde ale jenom o symbolické zahájení prací, příprava na demolice budov začne až v pondělí 25. července. Na místě pak vyroste Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách. Stavba památníku přijde na víc než sto milionů korun. Stát koupil vepřín před čtyřmi lety.

V Letech na Písecku začne 22. července demolice bývalého vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Vznikne tam Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách. Náklady demolice by neměly přesáhnout 110 milionů korun, které dal na práce stát, uvedla Karolina Spielmannová, mluvčí Muzea romské kultury, které památník vybuduje. Stát vepřín odkoupil před čtyřmi lety. Výstavba památníku bude stát desítky milionů. Část by měly uhradit norské fondy a část stát.

Architekt Petr Haimann se v roce 1941 jako tříletý chlapec z brněnské židovské rodiny ocitl v terezínském ghettu. Jeho otec Karel Haimann byl projektantem a autorem vzduchotechniky v brněnské vile Tugendhat. V Terezíně pracoval jako instalatér. Němci ho potřebovali, a to ho i s manželkou a synem zřejmě zachránilo před transportem do Osvětimi.

V Senátu se ve čtvrtek konalo tradiční vzpomínkové setkání u příležitosti dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Odpoledne na setkání navázala česko-izraelsko-americká připomínka zavražděných či perzekvovaných diplomatů židovského původu v Černínském paláci. Na ní ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) mimo jiné řekl, že stát spolu s židovskými organizacemi připravuje národní strategii boje proti antisemitismu.

Malíř, novinář i básník – to vše byl Petr Ginz. Chlapec mnoha talentů stihl za svůj 16letý život napsat desítky reportáží a povídek. Pokračoval v tom i po transportu do terezínského ghetta, kam nacisté začali deportovat Židy před 80 lety. Petr tam dokonce založil a vydával vlastní časopis. Po deportaci do vyhlazovacího tábora ho ale nacisté odeslali rovnou do plynové komory.

Hana Kleinová se z terezínského ghetta vrátila jako sirotek. Aby netrápila své děti, o vlastní minulosti s nimi nikdy nemluvila. Pohnutý osud vypátral až po její smrti syn Frank Frištenský, sportovec a trenér z rodiny slavných zápasníků. Mnoho let utajovaný a silný příběh popsal v knize Moje máma z Terezína, o jejímž vzniku se rozpovídal v Událostech, komentářích.

V červnu 1944 sehráli nacisté v ghettu Terezín povedené propagandistické divadlo. V nakašírovaných kulisách zinscenovali pro inspekci z Mezinárodního výboru Červeného kříže město, v němž deportovaní Židé zalévají zahrádky a chodí na koncerty. Většina „účinkujících“ skončila ve vagonech do koncentračního tábora. Nedlouho po vizitě začala likvidace ghetta. „Nebylo už co předstírat,“ konstatuje jedna z pamětnic. Právě na vzpomínkách těch, kdo přežili, je postavena třetí řada Příběhů 20. století. Nejnovější díly se snaží chronologicky postihnout obraz holocaustu na českém území před druhou světovou válkou i během ní. ČT2 dokumentární cyklus vysílá každou neděli odpoledne.

V noci z 8. na 9. března 1944 nacisté ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka spáchali zřejmě největší masovou vraždu československých občanů v dějinách. Mužů, žen i dětí. Došlo k ní v takzvaném rodinném táboře. Židé, kterým bylo dáno smrti uniknout, přinášejí svědectví v dokumentárním cyklu Příběhy 20. století. Třetí řada se snaží chronologicky postihnout obraz holocaustu na českém území před druhou světovou válkou i během ní. Dokumenty, postavené na vzpomínkách posledních pamětníků, vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Terezínské ghetto bylo místem protikladů. O naději na konec utrpení tu Židé mohli zpívat svobodněji než kde jinde v protektorátu, jenomže tato benevolence byla jen divadlem pro vnější svět. Nedobrovolné obyvatele přeplněného města decimoval hlad a nemoci, byli vystaveni krutosti svých věznitelů – a všudypřítomný byl strach, že deportované čeká „něco horšího“. Tušení vzrostlo, když do Terezína vlaky už nejen přijížděly, ale začaly i odjíždět. „Ghetto Theresienstadt a transporty na východ“ je tématem třetího dílu Příběhů 20. století, které ve třetí řadě mapují okolnosti holocaustu v českých zemích. Zdokumentované výpovědi přeživších vysílá Česká televize každou neděli odpoledne na ČT2.

Po přepadení Sovětského svazu v červnu 1941 zahájili nacisté holocaust, nejhrůznější genocidu 20. století. Po letech vytěsňování Židů ze společenského života bylo 16. října 1941 zahájeno i v Protektorátu Čechy a Morava takzvané „konečné řešení židovské otázky“. První transport, který nacisté před 80 lety vypravili z Prahy do Lodže, v sobotu připomíná happening na nádraží v pražských Bubnech. Uskuteční se již posedmé. Organizátoři akce s názvem Bubnování pro Bubny chtějí jejím prostřednictvím narušit nepatřičné ticho pasivního přihlížení událostem, které se stát neměly.

V roce 1944 se dvěma mladým slovenským vězňům, Alfrédu Wetzlerovi a Walteru Rosenbergovi, podařilo utéct z koncentračního tábora v Osvětimi. Jako jedni z prvních informovali svět o hrůzách, které se dějí za ostnatým drátem. Jejich příběh připomíná hraná novinka slovenského režiséra Petera Bebjaka s mezinárodním obsazením. Drama jednoduše nazvané Zpráva promítají od 14. října česká kina.

Polská policie v Osvětimi pátrá po pachatelích, kteří na devět vězeňských baráků v někdejším nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětimi-Březince nastříkali antisemitské nápisy v angličtině a němčině. Za poškození památky hrozí trest sahající od půl roku po osm let vězení, upozornila policie.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen otevřel v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi novou rakouskou expozici. Ta připomíná rakouské oběti nacistů, ale zároveň poprvé ukazuje spoluvinu a zodpovědnost Rakouska za zločiny národního socialismu. „Všichni známe historii, a přece bylo dlouho státní doktrínou, že Rakousko se stalo první obětí národního socialismu,“ prohlásil při slavnostním otevření expozice Van der Bellen.

První dva kameny zmizelých připomínají v Českém Krumlově židovské obyvatelky, které se za druhé světové války nevrátily z transportu. Takzvané Stolpersteine se nachází před domem v ulici Latrán v historickém centru, který obývaly Marta Žaludová a její dcera Ilsa Breuerová. Řekla to mluvčí českokrumlovské radnice Petra Nestávalová.

Ve věku 90 let zemřel vědec, univerzitní profesor a přeživší holocaustu Tomáš Radil. O úmrtí informovala dcera Karolína Hoňková Radilová. Radil napsal několik knih, jež se věnovaly holocaustu a jeho internaci ve vyhlazovacím táboru Osvětim. Zabýval se také vědeckou osvětou.

V Letech u Písku si lidé připomínají romské oběti druhé světové války. Akce se tradičně koná v místě bývalého pracovního tábora. Podle historiků jím do roku 1943 prošlo více než 1300 Romů, přes tři sta z nich v něm zemřelo a pět set lidí skončilo v Osvětimi. Za komunistického režimu na místě vznikl vepřín, státu se ho před třemi lety po dlouhých jednáních podařilo odkoupit. Muzeum romské kultury, které teď areál spravuje, plánuje na místě postavit památník.

Lockdown tvrdě zasáhl řadu světových institucí. Na víc než půl roku muselo zavřít i muzeum v bývalém nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Vedle finančních ztrát na něj dopadlo hlavně to, že nemohlo plnit svou hlavní misi – vzdělávání. Návštěvníci se teď do muzea dostanou od pátku do neděle, plně se provoz obnoví nejspíš ke konci června.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.