Nerostné suroviny

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.

Grónský premiér Múte Egede kritizoval návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Spojené státy mohly anektovat Grónsko. Šéf Bílého domu tvrdí, že dánský ostrov je klíčový pro bezpečnost USA. Grónsko si ale v úterý zvolilo nový parlament a v něm strany, které podporují dříve či později nezávislost. Egede svolal schůzku s ostatními lídry, aby přichystali ostřejší reakci na Trumpovy výroky.

Už v úterý se obyvatelé Grónska vydají odevzdat své hlasy v parlamentních volbách. Tentokrát budou výsledky sledovanější než dřív. Přičinil se o to americký prezident Donald Trump, když opakovaně prohlásil, že ostrov by měl patřit ke Spojeným státům. Grónsko je bohaté na nerostné suroviny a má strategickou polohu. Jeho obyvatelé uvažují o samostatnosti na Dánsku, tlak z Washingtonu ale přijímají s rozpaky.

Spojené státy a Ukrajina se chystají podepsat dohodu o ukrajinských nerostných surovinách, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje. Brzké uzavření dohody v neděli popřel americký ministr financí Scott Bessent, Reuters ale tvrdila, že americký prezident Donald Trump měl dohodu oznámit v projevu v Kongresu v noci na středu středoevropského času. Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, ale schůzka Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě skončila roztržkou.

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opustil Bílý dům dříve, než bylo plánováno. Americký prezident Donald Trump schůzku předčasně ukončil po vzájemné roztržce v Oválné pracovně. Trump a Zelenskyj při zhruba hodinovém vystoupení v Bílém domě od počátku nemluvili společnou řečí, ke konci ale jejich výměny před novináři přerostly téměř v hádku.

Evropská unie nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů v Ruskem napadené zemi. Podle Evropské komise bude výhodná pro obě strany, napsal server Politico. Stalo se to v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington je blízko uzavření podobné dohody s Kyjevem.

Povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou podle agentur AP a AFP obsadila milionové město Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Agentura Reuters zatím uvádí, že rebelové postoupili dále do centra města, přičemž se setkali s malým odporem vládních jednotek. Velitel povstalců Bernard Byamungu Reuters tvrdí, že M23 má město pod kontrolou od poloviny dne.

Americký prezident Donald Trump ve středu hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání, které by se mělo odehrát v Saúdské Arábii, píše agentura AFP. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.

Americký prezident Donald Trump předestřel možnou dohodu s Ukrajinou, v jejímž rámci by došlo k výměně amerických zbraní a pomoci za vzácné nerostné suroviny, jimiž Kyjev disponuje. Není však jasné, které konkrétní suroviny má Trump na mysli. Ukrajina disponuje dvaceti klíčovými surovinami a naznačila, že je otevřena spolupráci při těžbě s USA. Značná část ložisek se ale nachází na územích okupovaných Ruskem.

Rychle tající grónský ledovec odkrývá nerostné bohatství. Zájem o dánský ostrov vyjádřil v posledních měsících i americký prezident Donald Trump. Podle geologa Martina Klempy by ale průzkum a případná těžba vzácných zemin včetně lithia narážela hned na několik omezení. Patří mezi ně současná legislativa, nedostupnost míst s minerály nebo potřeba kvalifikovaných pracovníků.

Volby do grónského parlamentu, které zemi čekají už příští měsíc, budí zájem celého světa. V Grónsku přitom nežije ani šedesát tisíc lidí a země není plně nezávislá. Plány na zisk nezávislosti však tamní politici znovu oživili, hlavně kvůli nedávným výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o ostrov projevil zájem.

Demokratická republika Kongo ukrývá nerostné bohatství v odhadované hodnotě stovek bilionů korun. Boj o přírodní zdroje včetně vzácného coltanu, využívaného ve smartphonech, destabilizoval zemi. Nynější bleskovou ofenzivu rebelů ze skupiny M23 neoficiálně podporuje Rwanda. Tamní prezident viní Kongo, že ukrývá členy kmene Hutu, kteří se kdysi podíleli na genocidě, mluví o bezpečnostní hrozbě a ochraně menšinových Tutsiů. Podle expertů OSN přitom Rwanda s pomocí M23 potají těží klíčové konžské suroviny.

Západ znepokojeně sleduje čínské aktivity v Arktidě. Peking podle něj využívá výzkumných stanic i pro vojenské účely, což asijská země popírá. Ostražitost mezi severskými státy umocňuje pakt Číny s Ruskem. Země prohloubily vazby v oblasti energetiky či lodní dopravy a budují Polární hedvábnou stezku. USA, Kanada a Finsko v reakci na rostoucí vliv dvou autoritářských mocností vytvoří flotilu ledoborců. Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka se může geopolitické pnutí v regionu ještě zvýšit, až do hry vstoupí Donald Trump.

Téměř všechny členské státy EU se musely vypořádat se složitým úkolem – zbavit se závislosti na ruské ropě. Maďarsko a Slovensko se vydaly jinou cestou a vsadily na zlevněný produkt, dovážený ropovodem přes zemi, kde Rusové vraždí civilisty či bombardují nemocnice. V červnu Ukrajina ruský Lukoil zařadila na sankční seznam a tranzit ropy přes ropovod Družba zastavila. Bratislava a Budapešť nyní, po výhružkách Kyjevu, žádají EU, kterou jindy tvrdě kritizují, o pomoc. Současně neshody mezi Maďarskem a dalšími členskými státy rostou, nejnověji se diplomaticky ostře střetlo s Polskem.

Klíčový zdroj, kterým Rusko financuje válečnou mašinerii, je prodej nerostného bohatství. Západ po invazi Kremlu na Ukrajinu proto omezil dovoz ruské ropy a uvalil na ni cenový strop. Experti ale upozorňují na díry, které Rusku umožňují sankce obcházet.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil státním těžebním společnostem nachystat se na těžbu ropy a kovů na území sousední Guyany, na něž si Caracas činí nárok. Podle tiskových agentur autoritářský vládce v úterý prohlásil, že venezuelská vláda bezodkladně vydá licence k dobývání cenných surovin. Chce také navrhnout zákon, který by vytvořil novou provincii Esequibo tvořící v současnosti přibližně dvě třetiny území Guyany.

Po invazi na Ukrajinu získala Moskva kontrolu nad velkou částí dolů a nerostných surovin napadené země. Kyjev tak přišel o prostředky, kterými by mohl posílit svou obranu. Rusku doposud stačilo tyto zdroje blokovat. S prodlužujícím se konfliktem však i Kreml hledá peníze na financování drahé války. Zdroje z okupovaných území se proto zřejmě pokusí těžit a vyvážet.

Evropská unie by měla na svém území do konce desetiletí vyrábět nejméně čtyřicet procent technologií klíčových k produkci obnovitelné energie. Plánuje také začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. Počítají s tím nově zveřejněné návrhy Evropské komise (EK), které mají zajistit větší soběstačnost EU a posílit její konkurenceschopnost v reakci na masivní zelené subvence USA.

Ruská společnost Gazprom zahájila zkušební dodávky zemního plynu z pole Kovykta, největšího na východní Sibiři, do plynovodu Síla Sibiře, který vede do Číny. Zařízení na přepravu plynu by podle firmy měla začít fungovat v prosinci. Do Číny letos rovněž zvýšilo Rusko vývoz uhlí, a to zhruba o třetinu. Tento nárůst zpomalují problémy s dopravní logistikou.

Ruskou ekonomiku nečekají dobré vyhlídky. Tamní HDP by měl poklesnout zhruba o desetinu, příští rok by pak měla ekonomika stagnovat. Podle ekonomického experta a analytika Petra Zahradníka jsou veřejné finance ale stále v relativně dobrém stavu díky obchodu s nerostnými zdroji.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Afghánistán patří k nejchudším zemím světa, ale pod zemí skrývá nerostné suroviny za bilion dolarů. Taliban doufá, že do jejich těžby a rozvoje země masivně zainvestuje Čína. Ta už novým vládcům slíbila humanitární pomoc za 31 milionů dolarů (665 milionů korun). Peking označil nástup radikálního hnutí k moci za konec anarchie a dobrou zprávu pro válkami zdevastovanou zemi.