Konference

V Praze ve čtvrtek začala mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum. Třídenní program zahájil projev prezidenta Petra Pavla, podle něhož na sebe musí vzít Evropa větší zodpovědnost. On-line se připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který apeloval na důležitost posílení obranných kapacit a zintenzivnění výroby dronů. Vystoupil rovněž premiér Petr Fiala (ODS). Ten bezpečnostní krizi označil za „test evropské politiky“.

Pokud nebude dostatečná koordinace mezi Evropou a Spojenými státy při jednáních, která vede americký prezident Donald Trump o řešení ruské války na Ukrajině, může být výsledek jednání škodlivý pro Kyjev i pro Evropu, řekl na konferenci reVize Česka prezident Petr Pavel. Evropští lídři podle něj musí americké administrativě neustále vysvětlovat, že mír na Ukrajině bude důležitý pro celou Evropu.

O bezpečnosti Česka, klíčových otázkách týkající se obrany nebo o tom, kolik peněz investovat a co má mít prioritu, debatovali hosté speciálního dílu Událostí, komentářů. Hovořili i o plánovaném vyjednávání Ruska a Ukrajiny. Na otázky moderátora Daniela Takáče odpovídal bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL), senátor Ondřej Lochman (STAN), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Petr Beitl (ODS), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.

Domovy pro seniory zavádějí paliativní péči, díky které klientům plní poslední přání – dožít ve známém prostředí. Pět let praxi testovaly desítky pobytových sociálních služeb. Kurzy prošlo přes dva tisíce zaměstnanců a vzniklo téměř šest set plánů péče v závěru života. V pobytových sociálních službách žije v jednu chvíli šedesát tisíc starších lidí. Zhruba čtyřicet procent z nich umírá mimo známé prostředí, což se díky pilotnímu programu daří měnit. V zapojených zařízeních podle vlastního přání zemřelo až sedmdesát procent seniorů.

Úspěch Česka závisí na tom, jak se změní celá Evropa, sdělil na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Za hlavní problém pro konkurenceschopnost EU vnímá zejména nadměrnou regulaci. Podle ekonoma Václava Vislouse (Piráti) vzniká nadměrná byrokracie spíše implementací unijních pravidel na národní úrovni. Tuzemský byznys podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebuje vidět skutečné změny jako třeba dokončení jednotného evropského trhu.

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.

Americké úřady tento měsíc odepřely vstup do země jednomu z našich vědců, uvedl francouzský ministr pro výzkum Philippe Baptiste. Imigrační úředníci na letišti prohledali badatelův mobilní telefon a našli v něm zprávy, ve kterých kritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Vědec byl poté vyhoštěn, píše server deníku Le Monde.

Zástupci všech sněmovních stran odmítli zavedení povinné vojenské služby, není to podle nich reálné. Politici to uvedli v posledním panelu konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Ve společnosti by se podle nich měla spíše vést debata o tom, jak je každý člověk připraven a ochoten se podílet na obraně a bezpečnosti státu. Za zásadní považují posílení profesionální armády a aktivních záloh.

Prezident Petr Pavel na konferenci o bezpečnosti na Pražském hradě uvedl, že preferencí Česka a Evropy bude vždy pracovat společně s USA, je ale potřeba být připraven adekvátně reagovat, pokud se Spojené státy rozhodnou jít jinou cestou. Za důležitou označil také podporu Ukrajiny v dosažení co nejspravedlivějšího míru, aby ruská agrese nevyústila k naplnění všech cílů agresora. Pavel podle poradce ukrajinského prezidenta brzy navštíví Kyjev.

Protesty, debaty, výstava či koncert připomínají v Česku třetí výročí dne, kdy Rusko zahájilo plnohodnotný vojenský útok proti Ukrajině. Solidaritu napadené zemi vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS), který vystoupil s mimořádným projevem, v němž sdělil, že mezinárodní řád prochází největší změnou od pádu komunismu. Prezident Petr Pavel na Hradě poděkoval dlouhodobým podporovatelům Ukrajiny v Česku. Ocenil, že se nenechali odradit poraženeckými názory nebo osobními útoky.

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?

Před osmdesáti lety, v únoru 1945, se na dnešním Ruskem okupovaném Krymu sešli hlavní představitelé protihitlerovské koalice Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif Stalin, aby rozhodli o poválečném uspořádání Evropy. Dohodli se na rozdělení sfér vlivu, založení OSN i sovětském vstupu do války proti Japonsku. Pro střední Evropu znamenala Jalta posun do sovětské sféry vlivu. Českoslovenští vojáci, bojující během druhé světové války na Západě, se tak nemohli účastnit květnového osvobození, vzpomínají pamětníci.

Evropa musí jasně říci, jestli chce fungovat jako celek, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. V Praze se v pondělí koná konference o českých prioritách v EU, které se účastnili čeští politici i odborníci. Ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý míní, že EU vždy spoléhala v rámci obrany na NATO, protože to je úkolem Aliance, ale to neznamená, že nemůže posilovat vlastní obranu. Ekonomka Helena Horská zmínila, že Evropa má mezery v investicích a je skvělá v průměrnosti. Zmínila, že v Evropě není nedostatek peněz na inovace, jen je neumí využívat.

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany. Za první republiky přitom masová nebyla, spíše naopak. To, že komunistický režim zažilo několik generací, přineslo závažnější dědictví než období okupace, uvedl Blažek v rámci vědecké konference na téma (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí.

Účastnické země se na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku dohodly na nových pravidlech pro – Organizací spojených národů podporovaný – trh s takzvanými uhlíkovými kredity. Ten má být klíčovým nástrojem pro plnění klimatických závazků. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že poskytne Bejrútu sto milionů eur na humanitární pomoc. Válka podle něj musí skončit. Zároveň doufá, že čtvrteční pařížská konference na podporu Libanonu umožní rozšíření tamní armády o tisíce vojáků a zajistí peníze pro milion uprchlíků. Dalších 96 milionů eur zemi věnuje Berlín. Izraelské útoky vyřadily podle libanonského premiéra Nadžíba Míkátího z provozu třináct nemocnic. Bejrút dál podporuje návrh na 21denní příměří z pera USA a Francie. Jeruzalém mezitím při dalších úderech zabil tři vojáky na jihu Libanonu a jednoho v Sýrii.

V Hradci Králové si na první konferenci vyměňovali zkušenosti takzvaní sebeobhájci. Jsou to lidé se zdravotním postižením, kteří lobbují za komunitu u samospráv, ale i v nejvyšších patrech politiky. Handicapovaní zároveň trénovali dovednosti potřebné pro prosazování svých zájmů.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozornil, že na účastníky listopadové konference Prague Defence Summit míří phishingová kampaň. Cílem má být zřejmě sběr zpravodajsky významných informací. Na konferenci se sejdou vysocí vládní představitelé, představitelé obrany či zástupci obranného průmyslu.

Katar chce pokračovat v úsilí o dosažení dlouhodobého řešení izraelsko-palestinského sporu, jako prostředník musí zůstat optimistický. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl katarský ministr zahraničí Muhammad Chulajfí. Spojené státy označil za důležitého strategického partnera a mediátora.

Ruské imperiální ambice nemají žádné hranice, dokud je neurčíme, uvedl v projevu při zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec v Praze ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vítězství Moskvy by podle něj vedlo k nestabilitě Evropy. Česko nedává žádné omezení Ukrajině pro využití vojenského materiálu, Lipavský nicméně chápe, že někteří spojenci musí řešit určitá dilemata. Za zrušení limitů týkajících se hlavně střel dlouhého doletu a letounů F-16 orodovala na konferenci také dánská premiérka Mette Frederiksenová či finský prezident Alexander Stubb.

V Praze začal 19. ročník mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Úvodní projev přednesl český prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ukrajině s tím, že je stále prostor pro větší efektivitu v pomoci napadené zemi, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Vystoupila také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která uvedla, že Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků. Třídenní akce se zúčastní zhruba deset premiérů a prezidentů nebo dvacítka ministrů obrany a zahraničí nejen z Evropy, ale i z Blízkého východu či jihovýchodní Asie.

Jak zkrotit bouře v geopolitickém prostoru? Hlavní otázka, o které v Praze na třídenní bezpečnostní konferenci Globsec hovoří přední světoví politici. K té nejsilnější současné bouři, tedy vojenskému konfliktu na Ukrajině, se vyjádřil bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. V rozhovoru pro ČT24 zdůraznil, že Evropa musí zmírnit omezení pro Ukrajinu a povolit jí razantnější odpovědi na útoky ruského agresora.

Strategická komunikace státu bude pravdivá, zábavná, ale někdy i provokativní. Na konferenci, která se tomuto tématu věnuje, to řekl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Je přesvědčen o tom, že svoboda projevu v Česku je nejširší, jakou kdy země měla. Upozornil na to, že komunikace bude nadstranická, o čemž ujišťoval i premiér Petr Fiala (ODS). Konferenci pořádají předsedkyně podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí Eva Decroix a šéf sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (oba ODS). Účastní se jí i poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.