Inflace strana 3 z 5

Po zaměstnancích soudů míří do stávky také zaměstnanci státních zastupitelství v Praze. Stávka má začít v pátek 11. října a trvat bude do úterý 15. října. Celkem zůstanou zaměstnanci Městského státního zastupitelství v Praze a všech pražských obvodních státních zastupitelství s výjimkou Prahy 6 ve stávce tři dny. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli předsedkyně stávkového výboru Iva Jurová a mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Do stávky se podle Cimbaly zapojí více než devadesát procent zaměstnanců.

Do funkce mexické prezidentky nastoupila Claudia Sheinbaumová, která v červnových volbách zvítězila s historicky nejvyšším výsledkem přesahujícím šedesát procent hlasů. Ve svém inauguračním projevu prohlásila, že bude vládnout v linii svého předchůdce Andrése Manuela Lópeze Obradora. Uklidnila také zahraniční investory a odmítla kritiku nové justiční reformy. Její mandát má skončit v roce 2030. Zvolena může být jen jednou.

Obchodníkům se postupně začínají zvedat tržby, lidé zase začínají více utrácet. U potravin jsou ale podle prodejců stále opatrní, vyhledávají slevové akce a nákupy víc promýšlejí, jak vyplývá z průzkumu Svazu obchodu a cestovního ruchu. V akcích se v Česku prodá víc než polovina potravin. Zákazníci také mají častěji než dříve zájem o tuzemské výrobky anebo privátní značky.

Rakušané si v neděli zvolí nový parlament a podle průzkumů by mohla poprvé v poválečné historii sestavovat vládu pravicová strana Svobodní (FPÖ). O prvenství soupeří s vládnoucími lidovci (ÖVP), sondáže zvěstují těsný souboj. Pokud lidovci získají post kancléře, mohli by upřednostnit spolupráci s FPÖ před trojkoalicí. Lídr Svobodných Herber Kickl se netají kritikou EU, oblibou nacistické symboliky a náklonností k Rusku.

Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila ve středu základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Je to první snížení úroků v USA za více než čtyři roky a Fed počítá s dalším snížením sazeb ještě v letošním roce.

Spotřebitelské ceny v srpnu stejně jako v červenci vzrostly meziročně o 2,2 procenta, oznámil v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se ceny zvýšily o tři desetiny procentního bodu, podle statistiků i kvůli zdražení nápojů či tabáku. Analytici předpokládali zvolnění meziroční inflace ke dvěma procentům.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl úřad. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.

Ministerstvo financí zhoršilo výhled vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,1 procenta, zatímco v dubnu očekávalo růst 1,4 procenta. Zhoršení výhledu je dáno revizí dat o HDP z minulých let, kterou v červnu provedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) také uvedl, že rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách.

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.

Přestože inflace v červenci meziročně překvapivě vzrostla, zatím není důvod si myslet, že v tom bude i pokračovat, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Obavy zatím nemá ani místopředseda SPD Radim Fiala, ačkoli zároveň varoval před hrozícími proinflačními tlaky a dle něj pomalou konsolidací veřejných financí ze strany české vlády.

Spotřebitelské ceny v červenci meziročně vzrostly o 2,2 procenta, uvedl v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace tak byla o 0,2 procentního bodu vyšší než v červnu, což je více, než očekávali analytici. Ti předpokládali, že v červenci se dvouprocentní meziroční inflace zopakuje. Důvodem mírného nárůstu inflace je zpomalení zlevňování potravin. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,7 procenta, zejména kvůli zdražení dovolených s komplexními službami.

Inflace se ve Velké Británii stále drží na dvou procentech. Ekonomové přitom předpokládali, že bude o něco nižší. Teď se ale ukázalo, že vliv na tento fakt měla překvapivě zpěvačka Taylor Swiftová. Odborníci pro tento jev na ostrovech přišli i s originálním označením „swiftlace“.

Nájemné v Česku v druhém čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostlo o 3,4 procenta na průměrných 305 korun za metr čtvereční. Nejvíce zdražilo v Hradci Králové o 5,7 procenta, v Liberci o 5,4 procenta a v Brně o téměř pět procent. Ceny rostly i ve všech dalších krajských městech kromě Olomouce, kde klesly o 1,5 procenta. Podle dat Rent Index poradenské a technologické společnosti Deloitte v Česku v prvním čtvrtletí celkově rostla i cena prodaných bytů, v polovině krajů však šla dolů.

Spotřebitelské ceny v červnu meziročně stouply o rovná dvě procenta, meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, oznámil ve středu ráno Český statistický úřad (ČSÚ). Výrazně meziročně zlevnily některé potraviny, například mouka či mléko. Dosažení dvouprocentního inflačního cíle České národní banky překvapilo analytiky.

Inflaci se daří udržovat pod třemi procenty a ve čtvrtek bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu pod pět procent. Guvernér ČNB Aleš Michl do budoucna předpokládá pomalejší pokles. Zároveň věří, že k dlouhodobému srovnání inflace stačí udržení výše sazeb a vyrovnání státního rozpočtu. V Interview ČT24 také hovořil o možném přijetí eura.

Meziroční inflace v Česku v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. Důvodem bylo hlavně zlevnění potravin. Rostly naopak náklady na bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Finanční trh podle analytiků očekával méně výrazné zpomalení.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání snížila své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesne na 4,25 procenta a depozitní sazba na 3,75 procenta, oznámila banka. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019. Reagovala tak na pokles inflace a zlepšené inflační vyhlídky.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Odbory půjdou příští týden na jednání s vládou s požadavkem na růst platů ve veřejném sektoru o 15 procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to označil za nerealistické, odmítl však sdělit svou představu, co by bylo realistické. České hospodářství si takové zvýšení nemůže dovolit, řekla k tomu ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

V Česku výrazně roste zájem o projekt Obědy do škol. Základní školy napříč zemí potvrzují, že přibývá dětí, kterým rodiče nemůžou zaplatit obědy, protože jim na ně z výdělků nezbývají peníze. Pomáhají jim však podobné projekty, které dětem ze sociálně slabých rodin polední teplé jídlo uhradí. Například v Plzni se do takových projektů zapojilo hned několik škol.

Britský premiér Rishi Sunak překvapil ve středu večer britskou veřejnost, když před sídlem premiérů 10 Downing Street v Londýně oznámil termín parlamentních voleb – 4. července. Čekalo se přitom, že volby, ve kterých má jeho Konzervativní strana podle průzkumů mnohem menší šance na úspěch než její největší soupeři z řad labouristů, odloží až na podzim. Podle některých politických komentátorů Sunak vsadil na to, že se v posledních dnech zlepšilo několik významných ukazatelů britské ekonomiky, a chce nyní pozitivních nálad ve společnosti využít pro kampaň.

Nárůst platů ve veřejné sféře o patnáct procent je adekvátní požadavek, uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v pořadu Události, komentáře k požadavku odborů s tím, že v minulosti zde byla vysoká inflace. Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček zmínil, že není možné si myslet, že by mohla být dvouciferná inflace dohnána nárůstem platů. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo uvedl, že patnáctiprocentní požadavek odborů není nic „hrůzostrašného.” Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar zmínil, že požadavky musí být skromnější, protože kondice například průmyslu není vůbec dobrá.

Ceny průmyslových výrobců v Česku se po třech měsících vrátily k meziročnímu růstu. V dubnu stouply o 1,4 procenta. O jednotky procent vzrostly i ceny stavebních prací a tržních služeb pro podniky. Naopak v zemědělství pokračovalo dvanáctý měsíc v řadě meziroční snižování cen, v dubnu to bylo o 13,4 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici míní, že dubnový vývoj výrobních cen ukazuje na pokračující uklidňování inflačních tlaků.