Harvardova univerzita strana 3 z 4

Letošní Nobelova cena za fyziku byla udělena z jedné poloviny společně Syukuro Manabemu a Klausi Hasselmannovi „za fyzikální modelování zemského klimatu, kvantifikaci jeho proměnlivosti a spolehlivou předpověď globálního oteplování“ a z druhé poloviny Giorgiu Parisimu „za objev vzájemného působení neuspořádanosti a fluktuací ve fyzikálních systémech od atomárních po planetární měřítka“.

Izraelská studie popsala, že vakcína proti covidu-19 od Pfizer/BioNTech je bezpečná. Vedlejší účinky jsou ve srovnáním s tím, co hrozí po prodělání nemoci bez očkování, jen minimální, uvedli v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Američtí a ruští vědci zkoumají dopad šlechtění na vzhled či mozek lišek. Navazují tak na experiment s domestikací těchto zvířat, který zahájili výzkumníci v tehdejším Sovětském svazu. Na nedávno zveřejněné studii se podílejí vědci z několika amerických institucí a z novosibirského genetického institutu, kde s ochočováním lišek před více než šedesáti lety začali.

Mezinárodní tým vědců pod vedením významného harvardského astronoma v pondělí oznámil novou iniciativu, která chce hledat důkazy o technologiích mimozemských civilizací.

Novým šéfem americké internetové společnosti Amazon se v pondělí stane Andy Jassy. Třiapadesátiletý manažer je teprve druhým šéfem podniku, ve vedení střídá zakladatele společnosti Jeffa Bezose. Ten se rozhodl funkci opustit a zůstat jen výkonným předsedou správní rady. Výměna na nejvyšším postu přichází v den, kdy firma slaví 27 let od svého založení.

Lidská touha ovládat vlastní sny není nová; středokoškoláci by se chtěli ve spánku připravit na maturitu, senioři by si rádi přivolali snové vzpomínky na své odešlé blízké. Nyní ovšem touží po ovládání spánku také velcí inzerenti – a experti varují, že tento záměr není nemožný.

Tým výzkumníků z Feinbergovy lékařské fakulty Severozápadní univerzity našel více důkazů o neurologických problémech u mnoha lidí, kteří se léčili doma s dlouhým covidem. Přestože tito lidé nemuseli do nemocnic, projevují se u nich i po měsících výrazné potíže spojené s vnímáním.

Novou generální ředitelkou Světové obchodní organizace (WTO) se stala bývalá nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjová-Iwealová. Šestašedesátiletá politička označila za svou prioritu spolupráci členských zemí na řešení ekonomických a zdravotních dopadů pandemie. Funkce se ujme začátkem března. Předchozí generální ředitel WTO Robert Azevedo na konci loňského srpna odstoupil z rodinných důvodů.

Znečištění vzduchu způsobené spalováním fosilních paliv, jako je uhlí a ropa, bylo v roce 2018 celosvětově zodpovědné za 8,7 milionu úmrtí. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Environmental Research.  Nejvíce obětí v tomto ohledu vědci zaznamenali v Číně a Indii.

Klimatická krize výrazně přispívá k utrpení lidí s alergiemi. Nový výzkum ukázal, že pylová sezona v Severní Americe je v současné době v průměru o 20 dní delší než před třemi desítkami let.

Kandidátem na prezidentskou funkci je za Republikánskou stranu úřadující prezident Donald Trump, jeho spolustraníci ale nejsou v jeho podpoře zdaleka jednotní. Demokratického nominanta Joea Bidena veřejně podpořili například exministr Powell, bývalý guvernér Kasich či bývalý šéf Trumpovy komunikace Scaramucci.

Česká republika je připravena na vstup do eurozóny, nicméně raději počká. Evropská unie by nejprve měla přijmout některé nezbytné reformy, jež například umožní členským státům donutit země na jihu Evropy, aby „rozumněji“ nakládaly se svými rozpočty. V neděli v rozhovoru zveřejněném v časopisu Harvard International Review to prohlásil český premiér Andrej Babiš. Kromě toho hovořil také o uprchlických kvótách, populismu a podobnosti mezi jím a americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Prestižnímu žebříčku nejlepších vysokých škol na světě opět vévodí univerzity ze Spojených států. Do první desítky hodnocení ARWU Academic Ranking of World Universities se kromě osmi zástupců USA probojovaly i dvě britské univerzity – Cambridgeská a Oxfordská. Mezi tisícovkou nejlepších vysokých škol světa je také sedm českých zástupců. Nejlépe se umístila na dělené 201. až 300. příčce Univerzita Karlova.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila nařízení, které přikazovalo zahraničním studentům opustit Spojené státy, pokud se na podzim bude jejich výuka odehrávat kvůli koronaviru plně po internetu. V tom případě jim hrozilo odebrání víza. Podle agentury Reuters to je dramatický zvrat vzhledem k tomu, že zavedení pravidla oznámil americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) teprve minulý týden.

V pátek 29. května to bylo 103 let, co se narodil americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Po svém zvolení v roce 1961 vzbudil velké naděje po celém světě. V srpnu 1939 ještě jako student Harvardu navštívil Prahu okupovanou nacisty. Z jeho pobytu se zachovalo jen velmi málo svědectví, přesto ale sehrál důležitou roli v utváření Kennedyho politického názoru. O pobytu JFK v Praze natáčel pro pořad Reportéři ČT David Vondráček.

Vědci celého světa se snaží přijít na to, jak se bude vyvíjet pandemie nového koronaviru. Velkou studii, která popisuje tři nejpravděpodobnější scénáře, představil tým známého epidemiologa Michaela Osterholma z Minnesotské univerzity. Ve hře je podle něj návrat viru ve slábnoucích vlnách, propad do ještě hlubší pandemie po vzoru španělské chřipky nebo trvalé a nevyzpytatelné lokální údery.

Vědci se dlouho bránili myšlence, že by dinosauři žili v řekách. Teď ale mezinárodní tým vědců podporovaný National Geographic Society našel jednoznačný důkaz, že Spinosaurus aegyptiacus, nejdelší dravý dinosaurus vůbec, ve vodě žil. Paleontologové zjistili, že svůj dlouhý ocas používal pro pohyb ve vodě. Je to poprvé, kdy se takovou adaptaci u nějakého dinosaura podařilo popsat.

O tom, že existuje vztah mezi úmrtností na nemoc způsobenou novým koronavirem a znečištěným ovzduším, se spekuluje prakticky od začátku pandemie. Místa, kde umírá nejvíce lidí, patří k těm s nejvíce znečištěným ovzduším. Nové výzkumy ukazují, že tato hypotéza může být pravdivá.

Znečištěné ovzduší je spojené s výrazně vyšší úmrtností na nemoc COVID-19, tvrdí rozsáhlá analýza opírající se o zkoumání 98 procent území USA.

Nový koronavirus útočí i na důležité buňky v nose. Vědci z americké Harvardovy univerzity tak podle agentury Bloomberg vysvětlují ztrátu čichu a chuti, která patří mezi hlavní příznaky nemoci COVID-19.

Radost z prvních teplých slunečních paprsků a končící zimy letos na severní polokouli narušila přísná omezení vycházení kvůli koronaviru. Podle některých studií však může teplejší počasí v boji s pandemií pomoci, tak jako pomáhá při šíření jiných onemocnění dýchacích cest včetně chřipky nebo rýmy. Vědci současně upozorňují, že není velký důvod obávat se mutace viru. Rychle také přibývá testovaných.

Během prvních tří týdnů epidemie připravil nový koronavirus o život více lidí než epidemie SARS za osm měsíců. Oba viry a obě choroby mají mnoho společného, ale v mnohém se také liší. Vědci popsali v čem.

V americkém státě Washington se nový koronavirus šíří zřejmě už několik týdnů. Ukazují to předběžné výsledky anylýzy genetických vzorků viru. Znamenalo by to, že by v této části USA mohly být stovky dalších zatím nediagnostikovaných případů nemoci. Ve Spojených státech bylo k neděli hlášeno sedmdesát pacientů s COVID-19.

Koronavirová epidemie mění nejen chování lidí a ekonomik, ale má dopad i na vědu. Podle řady expertů ji mění k větší rychlosti a zejména otevřenosti. Daní za to je však vznik nepřesností a falešných zpráv.