Ebola

Za obrovský milník, konec jedné dlouhé části cesty či za motivaci pro další výzkumnou práci považuje český virolog a biochemik Tomáš Cihlář schválení injekce na prevenci viru HIV americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Injekci označovanou za zásadní průlom vyvinula americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, kde Cihlář vede jako viceprezident pro virologii vědecký tým vyvíjející látky proti viru způsobujícímu nemoc AIDS. V rozhovoru s ČTK Cihlář poukázal i na další náročné úkoly, před kterými virologie a antivirotická medicína stojí.

Preventivní karanténu pro 26 lidí, kteří byli v rizikovém kontaktu s pacientem pražské nemocnice na Bulovce, hygienici zrušili. Testy u pacienta totiž nepotvrdily nebezpečnou nákazu. V neděli to sdělil zástupce hlavní hygieničky Matyáš Fošum. V karanténě byli dominantně zdravotníci z táborské nemocnice, odkud byl pacient s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu na Bulovku převezen v pátek večer.

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.

Pražská nemocnice Bulovka v pátek večer přijala pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu, výsledky testů budou v sobotu, uvedla pro server Novinky.cz mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová. Podle serveru byl na Bulovku pacient převezen z Tábora, podezření se má týkat krvácivé horečky – mohlo by jít o ebolu nebo marburg.

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.

Na prvním zasedání nové americké vlády miliardář a poradce prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk mimo jiné zmínil to, že takzvaný úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) nechtěně zrušil preventivní opatření proti ebole. Přes jeho ujištění, že se chybu podařilo opravit, se ale podle expertů rozhodně neobnovily předchozí kapacity pro boj se šířením této choroby.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zruší devadesát procent smluv agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), která poskytuje pomoc po celém světě. Podle interních dokumentů Trumpova vládního týmu jde o kontrakty v celkové hodnotě 60 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun).

Přibližně jednou za půlstoletí zasáhne svět nějaká pandemie. Podle předních světových expertů na infekční nemoci je nejpravděpodobnější příčinou té příští chřipka.

Ebola je pro gorily smrtící a podle nového modelu se mezi nimi také může velmi snadno šířit. Vědci hledají způsoby, jak v případě vypuknutí epidemie mezi těmito primáty zareagovat. Věří, že cestou by mohlo být očkování.

Uganda zaznamenala po třech letech první případy eboly. Nákazu úřady potvrdily u víc než tří desítek pacientů, z nichž pět zemřelo. Šíření krvácivé horečky vyvolává ve východoafrické zemi obavy i proto, že jde o kmen, proti kterému není potvrzená účinnost vakcíny. Preventivními opatřeními na hranicích zareagovala i sousední Keňa. „Riziko v regionech východní Afriky existuje dlouhodobě a trvale,“ uvedl lékař a expert z Kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce František Stejskal.

V Africe za poslední desetiletí přibylo 63 procent případů, kdy se nemoc původně typická pro zvířata přenesla na člověka. Informovala o tom Světová zdravotnická organizace (WHO). Upozornila, že jde o znepokojivé znamení toho, že lidstvo se v budoucnu možná bude muset potýkat s častějším výskytem přenosu původně čistě zvířecích chorob na člověka, jako jsou opičí neštovice, ebola nebo covid-19.

Nová studie vědců z Kalifornské univerzity a jejich kolegů ukazuje, že vakcína proti ebole vyvolává silnou a trvalou protilátkovou odpověď u očkovaných osob v oblastech Demokratické republiky Kongo. Mezi více než šesti stovkami účastníky studie jich 95,6 procenta mělo protilátky i půl roku po podání vakcíny.

Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.

Světová zdravotnická organizace (WHO) otevřela v Berlíně středisko včasného varování před pandemiemi. Centrum má zpracovávat data z celého světa o nemocích zvířat, podezřelých nemocích lidí, klimatických změnách i pohybu obyvatelstva a pomocí umělé inteligence rozpoznávat rizika. Analýza ale bude závislá na ochotě vlád, laboratoří a dalších institucí potřebná data poskytnout.

Západoafrická Guinea ohlásila první případ a zároveň úmrtí na vysoce nakažlivou krvácivou horečku způsobenou virem marburg. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) to potvrdily guinejské zdravotnické úřady. V západní Africe jde o první výskyt této nemoci, která se podobá ebole. Od roku 1967 bylo zaznamenáno dvanáct případů propuknutí této infekce, která se šířila na jihu a východě kontinentu.

Virus SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19, se ukázal z hlediska léků jako velmi tvrdý oříšek. Už od začátku pandemie se proti němu lékaři pokoušeli nasadit prakticky všechna známá antivirotika – ale s minimálním úspěchem. Právě proto proti covidu stále ještě neexistují účinné specializované léky. Mohla by to teď ale změnit nová studie virologů z Iowa State University, která zřejmě objevila slabinu viru.

Virologové, kteří zkoumali novou epidemii eboly v Guineji, oznámili, že byla způsobena virem, který se ukrýval nejméně pět let v jednom nakaženém. Vědci jsou si tímto překvapivým zjištěním prakticky jistí –⁠ přitom až doposud se zdálo, že se v lidech může ebola udržet maximálně pět set dní.

V západoafrickém státě Guinea se znovu objevila krvácivá horečka ebola a čtyři lidé již nákaze podlehli. Vláda v reakci na to vyhlásila začátek epidemie. Je to poprvé, co byla ebola v západní Africe zaznamenána od epidemie z let 2013 až 2016, kdy si choroba v oblasti vyžádala více než 11 300 životů.

Dlouhodobě přetrvávající příznaky covidu-19, které trápí některé pacienty, vědci přirovnávají k následkům jiných virových onemocnění: eboly a horečky chikungunya. Snaží se jim proto více porozumět, aby pacientům, kteří trpí i po letech, mohli účinněji pomoci, píše britský The Guardian na svém webu.

Američtí vědci vyzvali k opatrnosti kvůli novému kmeni viru, který se objevil poprvé vloni v Bolívii. Vyvolává krvácivou horečku Chaparé podobnou ebole – a podle nových poznatků se může přenášet z člověka na člověka.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil první lék proti ebole. Jedná se o látku jménem Inmazeb, protilátkový koktejl vyrobený firmou Regeneron Pharmaceuticals.

Šest měsíců od začátku pandemie odborníci hledají odpověď na jednu ze základních otázek týkajících se koronaviru: Jak je nemoc covid-19 vlastně smrtící? Vědci nejprve analyzovali údaje o šíření nákazy na výletních lodích a později průzkumy tisíců lidí v ohniscích covidu-19. Nyní provedli desítky studií, aby vypočítali úmrtnost nakažených s touto chorobou, a (jak napsal zpravodajský server The Wall Street Journal) ukazuje se, že je v porovnání s chřipkou násobně nebezpečnější.

Novou naději pro léčbu epidemie koronaviru představuje léčebný přípravek remdesivir. Ačkoliv byl původně vytvořen k boji proti ebole, farmaceutická společnost Gilead Sciences se rozhodla vypravit do Číny zhruba pět tisíc dávek ke klinickému testování. Věc rozebral v rozhovoru pro ČT jeden z tvůrců látky a viceprezident pro virologii Gilead Sciences Tomáš Cihlář. Podle něho by se v případě úspěchu mohl lék dostat k pacientům už na konci května.

Americká farmaceutická společnost Gilead Sciences oznámila, že se dohodla s čínskými úřady a bude přímo ve Wu-chanu testovat ve dvou klinických studiích nadějný lék, který by se mohl uplatnit proti koronaviru. Možný lék vyvinula její virologická divize, kterou vede český vědec Tomáš Cihlář.