Duševní zdraví

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.

Sociální média dnes používá většina mladých, ale nečekaně velká část z nich to pokládá za problém a myslí si, že kdyby internet vůbec neexistoval, byl by pro ně svět lepším místem pro život.

Každodenní dávka úžasu zmírňuje příznaky deprese, snižuje stres a zlepšuje duševní zdraví, zjistili vědci v nové studii. A není třeba podnikat túry na vrcholky hor nebo sledovat zatmění Slunce. Pomůže třeba pozorování hvězdnaté oblohy, geometrie dokonalé sněhové vločky nebo klidně jen žilek v listu spadlého ze stromu, napsal server britského deníku The Times.

Zástupci Česka a Ukrajiny v neděli při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podepsali memorandum o spolupráci v péči o duševní zdraví. Ukrajinská strana ho uzavřela s českým Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ). Projekt se zaměří na budování kapacit ve výzkumu veřejného duševního zdraví a rozvoje služeb na Ukrajině. Odborníci z NUDZ by měli mimo jiné vyškolit 45 mladých výzkumných pracovníků, kteří se budou této oblasti věnovat, informoval ústav.

Na stresory a následně i duševní zdraví mají vliv celospolečenské trendy, jako je například přechod společnosti do digitálního světa, míní ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Petr Winkler. V Interview ČT24 popsal, že v Česku stejně jako v ostatních vyspělých zemích dochází v posledních letech k nárůstu duševních problémů a onemocnění u dětí a adolescentů. Podle něj tento trend ještě urychlila pandemie covidu-19, avšak zdůraznil, že existoval ještě před jejím vypuknutím.

Vše je intenzivní, nemůžete se soustředit, jste zahlcení, vadí vám hluk i světlo. Možná patříte mezi osoby, které zjistily, že jsou HSP (highly sensitive person neboli vysoce citlivý člověk). Tito jedinci mají nervové systémy, které zpracovávají emoce a podněty intenzivněji než u ostatních. Bývají inteligentní a mnohdy i velmi kreativní. Podle odborníků nejde o slabost, ale naopak to může být přednost. Výrazný osobnostní rys postihuje až každého pátého člověka.

V Česku je nejvíc skautů od vzniku samostatné republiky. Junák má nyní podle mluvčí Barbory L. Trojak 78 137 členů a čestných členů. V roce 1993 to bylo podle údajů z webu skautů asi o šest tisíc méně. Nejnižší počet členů, celkem 40 583, Junák registroval v roce 2006, od té doby zájem roste. Na některé oddíly se vytvářejí čekací listiny, jinde pořádají nábory. Dobrovolní vedoucí se v poslední době víc zaměřují i na komunikaci a duševní zdraví dětí, zmiňují také jejich pozornost a fyzickou zdatnost.

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.

O zlepšení prostředí na školách i well-beingu neboli duševním zdraví mladých diskutovali v pátek zástupci odborné veřejnosti a mládeže na půdě Senátu na jednání Národního konventu o vzdělávání, který zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Shodli se, že je potřeba podporovat navýšení psychologů na školách i vzdělávání samotných učitelů, kteří někdy nevědí, jak k duševnímu zdraví žáků přistupovat. Zlepšit by se také měla oboustranná komunikace mezi učiteli a žáky.

Aplikace Záchranka nabídne nově pomoc i v případě akutních duševních obtíží. A to zatím lidem, kteří se pohybují na území Prahy. Telefonátů na záchranku kvůli psychickým potížím totiž v hlavním městě každý rok přibývá. Vývoj nového modulu v aplikaci vyšel podle náměstkyně pražského primátora Alexandry Udženije (ODS) na asi 400 tisíc, magistrát bude na jeho provoz dál přispívat. Zájem o novou funkci už projevil i Jihomoravský kraj.

Průměrný čas, který Češi stráví sledováním obrazovek různých velikostí, představuje sedm hodin a padesát minut denně. Podle některých vědců je takové nadužívání podobné závislosti na drogách. Nový výzkum naznačuje, že při opuštění mobilních telefonů fungují podobné mechanismy, jako když člověk s návykovými látkami skončí.

Přibývá služeb, které pomáhají lidem s duševními potížemi. Psychiatrická nemocnice Bohnice v Praze začala v terapii využívat virtuální realitu i interaktivní hry. Jako první psychiatrické zařízení kombinuje na jednom místě odpočinek, vzdělávání a socializaci pacientů pod dohledem „peerů“, tedy lidí se stejnou zkušeností.

Na pedagogicko-psychologické poradny se v těchto dnech obrací stále více rodičů, kteří potřebují posudek v souvislosti s odkladem školní docházky. Poradny se jim snaží najít termín přednostně. I tak si rodiče mohou na vyšetření dítěte počkat několik týdnů, jak potvrdily ČT oslovené poradny. Klienti, kteří mají zájem o jiné služby, tak mohou čekat někde až půl roku. Chybí odborní pracovníci, poradny brzdí i vysoká administrativní zátěž. Stále častěji se na ně také obracejí rodiče dětí s psychickými problémy, kteří nemohou najít klinického psychologa.

Kabinet chystá program proti násilí na dětech. Shání na něj peníze i z evropských fondů. Cílit chce na prevenci – například školit policisty, učitele nebo zdravotníky, aby se více zaměřovali na odhalení možné šikany nebo agrese. Takové prožitky mají často vliv na chování v dospělosti.

Už patnáct let pomáhá v Česku i cizině hlavně před Vánoci dobročinný projekt Skutečný dárek. Loni oslovil na jedenáct tisíc lidí, kteří věnovali přes 21 milionů korun. Pomocí certifikátu dárci přispějí na jídlo, zdraví nebo vzdělání. Nově charita přednostně míří na děti nebo na oblasti postižené povodněmi. Letos poprvé mohou dárci podpořit například duševní zdraví dětí. „Více narážíme na to, že mají psychické problémy a nejsou schopni jim pomoci rodiče,“ vysvětluje vedoucí fundraisingu Člověka v tísni Tomáš Vyhnálek.

Na sociálních sítích existují skupiny lidí, kteří chrání ostatní uživatele před urážkami, hrozbami, spamem a podvody. Moderátoři neboli „admini“ sítí se ale s tímto zlem setkávají sami tak často, že to má negativní dopady na jejich duševní zdraví.

Téma duševního zdraví se sice otevírá čím dál častěji, někteří se však stále bojí požádat o pomoc nebo nevědí, kde ji hledat. V Česku se s psychickými onemocněními setkal každý pátý člověk. Světový den duševního zdraví upozornil na nárůst psychických potíží i nedostatek odborníků – zejména dětských psychiatrů.

V Česku je málo center duševního zdraví, chybí dostatečný počet zdravotnických specialistů a není zajištěno ani udržitelné financování sociální péče v centrech, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval evropské dotace určené právě na vznik a pilotní provoz těchto center v tuzemsku. Z plánované stovky center byla koncem loňského roku v provozu necelá třetina, upozornili kontroloři. Prověřovali ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Resorty se ohradily, že kontrolováno bylo období let 2019 až 2022. Od té doby podle nich nastaly zásadní posuny.

Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí institut informoval v tiskové zprávě.

Obyčejně se negativní dopad kouření spojuje s problémy tělesného zdraví. Ale nový výzkum ukázal, že stejně závažné jsou také dopady na zdraví duševní.

Tony Fadell vytvořil pro společnost Apple zařízení na přehrávání hudby iPod a následně se podílel i na vzniku iPhonu. Na toto období svého profesního života vzpomíná jako na ty nejlepší a nejhorší časy zároveň, kdy cítil, že „mění svět“. Zároveň však upozorňuje na dopady chytrých mobilů a technologií na duševní zdraví i společenské a rodinné vztahy. V současnosti dokázal na oběžnou dráhu Země dostat satelit, který zaznamenává úniky skleníkového plynu metanu. Ten podle jeho slov otepluje planetu několikanásobně silněji než oxid uhličitý. Rozhovor s ním vedl Daniel Stach.

Mladí dospělí ve věku od osmnácti do třiceti let žijí v prudce se měnícím světě. Tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi i dynamickým vývojem na trhu práce mohou zvyšovat stres, úzkost a pocit izolace. Vzhledem k tomu, že u mladých dospělých se teprve dokončuje vývoj mozku, rozhodnutí a zkušenosti z tohoto období mohou mít významný vliv na jejich duševní zdraví. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se na tuto skupinu zaměřili ve výzkumu trvajícím více než deset let.