Černobyl

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Před devětatřiceti lety došlo k největší jaderné havárii v dějinách. V tehdejším Sovětském svazu explodoval čtvrtý blok Černobylské jaderné elektrárny. Po výbuchu se do atmosféry uvolnil radioaktivní mrak. Sovětské úřady se nejprve snažily tragédii utajit. To se ovšem nepodařilo, jelikož radioaktivní kontaminace byla ekvivalentem čtyř set jaderných bomb svržených na Hirošimu. Poškozený reaktor byl pak postupně zakryt ochranným sarkofágem.

Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu v noci na pátek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Útok vážně poškodil ochranný plášť kolem reaktoru, řekl hlavní inženýr atomové elektrárny Oleksandr Tytarčuk. Radiace je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl dron, jenž kryt zasáhl, ruský. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to podle ruské státní agentury TASS odmítl.

Američtí vědci srovnali dvě populace psů žijících na Ukrajině. Jedna se pohybuje nedaleko Černobylu, druhá přímo v areálu nechvalně známé atomové elektrárny, kde došlo roku 1986 k jaderné katastrofě. Ukázalo se, že u obou skupin je míra genetických změn malá.

Úroveň radiace, které byly vystaveny žáby žijící v Černobylu, neovlivnila jejich biologický věk ani rychlost stárnutí. Popsali to vědci při terénním průzkumu přímo v areálu elektrárny.

Švédský úřad pro jadernou bezpečnost vyzval houbaře ke spolupráci při měření radioaktivity ze spadu po havárii jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Její reaktor vybuchl před 38 lety. Sběrači hub teď mají podle výzvy zaslat švédskému úřadu k testování vzorky letošních hub, informuje agentura AP.

Popraviště, kostnice, vězení, dějiště genocid i místa zasažená přírodní katastrofou nebo jadernou havárií. Výletní cíle spojené s tragédiemi, násilím a utrpením některé lidi přitahují, jiní mluví o neuctivosti. Co v návštěvnících vyvolává takzvaná temná turistika, se nyní pokouší rozklíčovat analýza, do níž se pustili ve vězeňském muzeu ve skotském Peterheadu.

Na Ukrajině se od začátku plnohodnotné ruské invaze mezi oběma bojujícími stranami uskutečnilo na padesát výměn vězňů. Jde o jeden z mála kanálů, který mezi Kyjevem a Moskvou v záplavě agrese okupantů relativně funguje. Na začátku ledna proběhla zatím největší výměna, a to více než dvou set mužů z řad obou armád. Vyjednat ji pomohly Spojené arabské emiráty. Podle ukrajinských úřadů se podařilo dostat domů přes 2800 vojáků zajatých silami okupantů. Ruské údaje hovoří o 1500 jejich vyměněných zajatcích.

Katastrofa v Sevesu v roce 1976 byla průmyslovou havárií, při které došlo k úniku toxických plynů do hustě obydleného města v severoitalské Lombardii. Svými dopady na obyvatele se zařadila po bok Fukušimy, Bhópálu, Černobylu a Three Mile Islandu jako jedna z nejhorších průmyslových havárií minulého století.

Dne 29. září 1957 v přepracovatelském závodě Majak poblíž města Ozersk v Čeljabinské oblasti SSSR vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Protože ani město Ozersk, ani výrobní komplex Majak označovaný také jako Čeljabinsk-40 nebyly zaneseny na mapách, označuje se katastrofa podle nejbližšího „oficiálního“ města – Kyštymu.

Obyvatelé odlehlé ukrajinské obce Vilča mají za sebou hned dvě tragédie. Místo vzniklo jako útočiště po havárii jaderné elektrárny Černobyl. Navíc ihned na počátku ruské invaze vesnici ovládly okupační síly, které se stáhly až po půl roce. Po jejich odchodu zůstaly v obci traumatizované děti a pouze čtvrtina z původního počtu obyvatel.

Polská energetika prochází dramatickou proměnou. Vláda podepsala bez výběrového řízení kontrakt na vybudování první jaderné elektrárny v zemi. Postavit ji má americká společnost Westinghouse. Proud má začít vyrábět za deset let. Mnohem větší podíl má mít i energie z obnovitelných zdrojů. Informoval o tom zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Našli jsme protipěchotní miny, oznámili před několika dny inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), kteří prohlíželi areál ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny. Zdejší ruská okupační správa navíc informovala o změně režimu u dvou bloků elektrárny. Tyto zprávy opět vyvolaly úvahy, jak velké riziko možné jaderné katastrofy zde hrozí. Dotázaní vědci však vylučují opakování Černobylu, poukazují například na robustnost elektrárny i to, že žádný z jejích bloků nyní elektřinu nevyrábí.

Téměř rok trvající válka na Ukrajině s sebou přinesla kromě jiného zvýšenou hrozbu jaderné katastrofy – ať už kvůli možnosti použití jaderných zbraní, nebo vůbec poprvé také v souvislosti s boji v bezprostřední blízkosti jaderných elektráren. Tu vůbec největší v Evropě, Záporožskou jadernou elektrárnu, Rusové obsadili. Stejně tak ovládali na začátku války zakázanou zónu v Černobylu. O situaci v zemi hovořila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Polsko chce do konce letošního roku oznámit jméno firmy, která mu postaví první jadernou elektrárnu. O zakázku se uchází americký Westinghouse, francouzská EDF a korejská KHNP, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Evoluce umí být velmi rychlá, když je to nutné. Ukazuje to výzkum rosniček, který probíhal v těch nejradioaktivnějších oblastech černobylské elektrárny. I když se zkoumání zaměřilo na žáby, lidem by mohly poznatky z něj v budoucnu posloužit například při zkoumání vesmíru nebo nakládání s radioaktivním odpadem.

Podle informací ukrajinského státního dozoru je Záporožská elektrárna ve stabilním stavu. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová mluví o napjaté situaci, ale díky ukrajinské obsluze a robustnosti bloků zatím elektrárna drží. I v případě havárie by však podle ní důsledky pro Česko byly zanedbatelné, nejhůře postiženou by zůstala oblast sto padesát až dvě stě kilometrů od elektrárny.

Když 24. února odpoledne dorazila první obrněná vozidla ruské invazní armády do černobylské jaderné elektrárny, narazila zde na ukrajinskou jednotku pověřenou obranou tohoto nechvalně proslulého zařízení. Za necelé dvě hodiny a bez boje však 169 členů ukrajinské Národní gardy složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro další postup na Kyjev. Vyšetřování agentury Reuters zjistilo, že tento ruský úspěch nebyl náhodou, ale součástí dlouholeté kremelské operace. Ta se zaměřila na infiltraci ukrajinského státu tajnými agenty.

Kyjev ve čtvrtek obvinil Rusko, že skladuje těžké zbraně a munici v areálu okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny. Jde o největší atomovou elektrárnou v Evropě. Moskva naopak viní ukrajinské ozbrojené síly z toho, že na areál tohoto zařízení tento týden zaútočily pomocí bezpilotních letounů. Ani jedno tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Do uzavřené zóny kolem Černobylské atomové elektrárny se vracejí ukrajinští specialisté a pracovníci. Pomalu ohledávají rozsah škod způsobených ruskou okupací. Finanční ztráty ve výlučné zóně podle ukrajinského ministra životního prostředí Ruslana Strilece dosahují 2,5 miliardy hřiven (dvě miliardy korun).

Od chvíle, co ruská armáda začala ohrožovat ukrajinské jaderné elektrárny, píše jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zprávy o míře radiace na Ukrajině. Její tweety sledují tisíce lidí. V Interview 24 Speciál řekla, že to bere jako rituál s tím, že je třeba obavy lidí zmírnit. K obsazení Záporožské elektrárny řekla, že šlo zřejmě o pragmatický krok Ruska v rámci jeho invaze na Ukrajinu. Putinovi ale do hlavy nikdo nevidí, upozornila.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi navštívil bývalou jadernou elektrárnu Černobyl, kde přesně před 36 lety došlo k havárii. Podle agentury AFP při tom sdělil, že tamní radiace je abnormální, agentura se však později opravila s tím, že situace je naopak normální. Na první zprávu reagovala předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, podle níž není důvod se znepokojovat. „Nejsou to hodnoty, které by měly být zajímavé jinak než lokálně,“ napsala v úterý odpoledne na sociální síti Twitter.

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.