Bydlení

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypotéky za 32,2 miliardy korun, což je proti březnu pokles o téměř dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o čtyři procenta na 26 miliard korun. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,68 procenta na 4,65 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Dostala se tak na nejnižší úroveň od začátku prosince 2021. Podle analytiků vývoj ekonomiky dával argumenty pro snížení sazby i pro její ponechání na 3,75 procenta. Guvernér ČNB Aleš Michl řekl, že prostor pro další snižování sazeb je omezený a tento krok je podmíněný tím, že v české ekonomice budou slábnout proinflační rizika.

Od začátku roku už nelze umisťovat děti mladší tří let do kojeneckých ústavů. A byl nejvyšší čas. Za velký počet dětí v ústavech sklízelo Česko kritiku domácích i zahraničních institucí. Podle Asociace Dítě a rodina bylo v Evropě jednou z posledních zemí, kde bylo možné děti do tří let do zařízení dávat. Přechod na nový režim byl dle zástupců krajů hladký. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové šlo o krok správným směrem, další výzvy ale čekají.

Ekonomice se daří, i tak někdy zaznívá, že se Češi mají špatně. Podle hostů Událostí, komentářů objektivní statistiky nutně nereflektují subjektivní pocity lidí. Míru spokojenosti totiž neurčují pouze ukazatele jako růst HDP či míra inflace, ale například zdraví, vzorce myšlení a zakořeněná míra pesimismu, kterou postkomunistické společnosti trpí. I tak si prý Češi uvědomují, že jejich životní úroveň je většinově dobrá. Na otázky moderátora Daniela Takáče odpovídali socioložka Paulina Tabery, ekonomka a politoložka Michaela Ševčíková, spisovatel a datový inženýr Petr Ludwig, předseda školských odborů František Dobšík a Tibor Švec (STAN) ze Svazu měst a obcí.

Dvě třetiny lidí v Česku nejsou spokojené s tím, kolik peněz vydělávají. Prezidentka Asociace personalistů a generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová se domnívá, že za nízkými mzdami stojí mimo jiné i dotační ekonomika. Podle ní je v tuzemsku také nejnižší fluktuace zaměstnanců v celé Evropě, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese reforma sociálních podpor, kterou ve středu odpoledne schválil Senát hlasy 49 ze 71 přítomných členů. Předlohu, která by měla podle vlády přinést jednodušší, efektivnější a adresnější systém a více motivovat k práci, teď dostane k podpisu prezident.

Sněmovna v závěrečném kole schválila vládní předlohu o podpoře bydlení. Opoziční ANO už předem avizovalo, že ji nepodpoří, zákon kritizuje i hnutí SPD. Poslanci se opět nedostali k dokončení závěrečného schvalování školské novely, neprojednali ani sociální novelu. Na programu schůze měli také uzákonění pravidel pro lobbování, které podpořili.

O podporu na výstavbu cenově dostupného nájemního bydlení z evropských peněz bude možné žádat od 15. května. Z Národního plánu obnovy (NPO) je na ni vyčleněno 2,25 miliardy korun a sloužit má zejména na výstavbu větších bytových projektů. Národní rozvojová banka (NRB) zároveň zveřejnila výzvu k podávání žádostí o peníze, informovalo ministerstvo pro místní rozvoj.

Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypotéky za 32,8 miliardy korun, což je proti únoru nárůst o 29 procent. Nové úvěry bez refinancování stouply podobným tempem na 27,2 miliardy. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,72 na 4,68 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Zájem o garáže a parkovací stání posledních pět let roste. S poptávkou stoupá i cena. Někde se za tu dobu zvedla až o půlku. Garáž v Praze stojí podobně jako byt v menším městě. Meziroční zdražení se pohybuje kolem šesti procent. Prostor pro odstavení auta je i podle developerů jedním z hlavních faktorů při výběru bydlení.

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic demonstrovat proti drahému bydlení, za které podle pořadatelů protestů může především spekulace. Demonstrace se konaly ve skoro čtyřiceti městech, jedna z největších byla v Madridu, uvedl deník El País. Organizátoři protestu také kritizovali levicovou vládu premiéra Pedra Sáncheze, která není podle nich dostatečně razantní.

Sněmovna ani ve středu nedokončila třetí čtení návrhu nového zákona o podpoře bydlení, který má pomáhat lidem v bytové nouzi nalézt uspokojivé bydlení. Debatu sněmovna přerušila, protože uplynula doba vyhrazená pro schvalování zákonů. Poslanci se nad schvalováním sejdou ve středu 16. dubna. Sněmovnu ve středu postihl výpadek hlasovacího zařízení, které se podařilo opravit.

O získání podpory na stavbu nebo pořízení obecního cenově dostupného nájemního bydlení je větší zájem, než kolik by umožnila financovat současná částka vyčleněná na program Dostupné bydlení. Připravených je více než pět set projektů v hodnotě 27,7 miliardy korun, tedy čtyřnásobku sumy v programu, vyplývá z dat poradenské služby Obec ON spravovaného Státním fondem podpory investic (SFPI) a dříve zveřejněných údajů ministerstva pro místní rozvoj.

Tachovsko, jedno z hlavních průmyslových center Plzeňského kraje, čelí výzvám spojeným s rostoucím počtem zahraničních pracovníků. Třetina tamní populace jsou cizinci, což způsobuje problémy s bydlením, školstvím i zdravotnictvím. O situaci v regionu debatovali v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09), náměstek plzeňského hejtmana a starosta Stříbra Martin Záhoř (ANO) a starosta Tachova Petr Vrána (Volím Tachov). Podle něj před dvaceti lety při budování průmyslové zóny nikdo nedokázal současné problémy domyslet.

Novinářka Saša Uhlová si udělala zajímavou sondu do trhu s bydlením. Napsala na sociální síti prosbu o pomoc s hledáním bytu s určitými parametry a uspěla. Podle ní to vypovídá něco o jejím sociálním kapitálu, většina lidí ale prý nemá možnost řešit situaci podobným způsobem a získat „přátelský“ nájem. Viceprezident Asociace realitních kanceláří a generální ředitel Remax Jan Hrubý míní, že ve velkých evropských městech je s dostupností bydlení problém, pomohla by prý nová výstavba.

Demolice domů po povodních stále pokračují. Podle evidence Moravskoslezského kraje už jich statici doporučili kolem stovky. Číslo ještě nejspíš není konečné. Desítky staveb v kritickém stavu jsou totiž stále pod dohledem. S následky záplav se dosud potýkají i některé obce. Pomoci s obnovou bydlení může program Živel 3.

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypotéky za 25,5 miliardy korun, což je proti lednu nárůst o třináct procent. Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 21,1 miliardy korun. Úrokové sazby v únoru pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,78 procenta na 4,72 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Z dat sociologického ústavu Akademie věd vyplývá, že bydlení je v současné době pro mladé lidi hůře dostupné, než bylo pro jejich rodiče. Problémem je nedostatek bytů především ve velkých městech a v některých případech neochota mladých zůstat například v příhraničních oblastech. Malé, ale drahé nové byty, jsou spíš investicí, než domovem. Průměrně ceny nemovitostí v Česku loni stouply o skoro jedenáct procent. V Praze jsou u starších bytů čtyřikrát vyšší než například v Ústeckém nebo Karlovarském kraji. Bydlení a jeho krize, situace v regionech a řešení problému bylo tématem pořadu Zkraje, který vznikal v rostoucí nové brněnské čtvrti Pod Hády.

Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Sněmovna ve středu posunula do závěrečného kola schvalování zákon o podpoře bydlení, který má přinést systémovou podporu pro lidi ohrožené bytovou nouzí. Do finále míří i vládní novela o sociálních službách. Poslanci v úvodním kole podpořili také navrhovaný zákaz prodeje a podávání energetických nápojů dětem mladším patnácti let. Předloha vyvolala debatu. Odolala návrhu Karla Haase (ODS) na zamítnutí.

Ceny nemovitostí stouply loni v Česku v průměru o 10,7 procenta. Jejich prodeje vzrostly o 34 procent, u novostaveb o 51 procent. Trh pokračuje po velmi silném růstu aktivity v roce 2023 v poměrně rychlém návratu do hodnot před krizí, vyplývá ze statistik České bankovní asociace a společnosti Flat Zone.

Náklady na bydlení loni rostly rychleji než výdělky. Stát vyplatil na příspěvcích přes dvacet miliard, jde o rekordní sumu pro rekordní počet domácností. Dávku na konci minulého roku pobíralo 286 tisíc žadatelů, jejich nárůst ale proti předchozím rokům zpomalil.