Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt
Stačilo jenom pár let a země zdivočela – v románu Jiřího Stránského, ve stejnojmenném seriálu České televize, ale především ve skutečnosti. Každá vlna, nacistická i komunistická, se svým způsobem propsala do úředních záznamů, jinak zase do krajiny, do země nebo do paměti.
Například důlní závod a zajatecký tábor Rolava připomíná fantasy krajinu a nabízí působivé scenérie pro fotografy. Toto dnes romantické místo ale vzniklo pro potřeby nacistické válečné mašinérie, zůstává stále pomníkem otrocké práce válečných zajatců. O své historii zdánlivě mlčí také tamní hřbitov a zbytky kostela, které jako jediné přečkaly poválečné události z někdejší rozlehlé obce v hraničním pásu.
Nejen jejich příběhy chce vyprávět unikátní výzkumný projekt Zdivočelá země. Spojuje s archeology, historiky, etnology, filozofy, specialisty na krajinnou geofyziku, strojní inženýrství, ale také třeba na geomatiku.
Geomatika je vědecký a technický interdisciplinární obor zabývající se sběrem, distribucí, ukládáním, analýzou, zpracováním a prezentací geografických dat nebo geografických informací.
Zdroj: Katedra geomatiky ČVUT
Projekt se zaměří na stopy v krajině, na proměnu sídel a průmyslových komplexů, na místa poznamenaná válečnými konflikty, na materiální doklady politických represí a zločinů proti lidskosti, ale také na otisky v historické paměti. Podívá se tedy na složky moderního historického dědictví, jejichž výzkum a interpretace stále rozděluje dnešní společnost.
„Snažíme se přispět k tomu, abychom jako společnost lépe čelili vnějším i vnitřním hrozbám, které manipulují s nedávnou minulostí. Právě hmotné prameny a jejich propojení s pamětí mají v dnešní postfaktické době vyšší odolnost vůči dezinterpretacím než obvyklé historické výklady,“ popisuje podobu a smysl tohoto projektu jeho hlavní řešitel Jan Hasil z Archeologického ústavu Akademie věd.
Krajina poznamenaná dvěma totalitami
Vědci budou zkoumat mimo jiné dopad kolektivizace na krajinu, fenomén hranic, moderní hřbitovy, industriální areály, letiště z druhé světové války, stopy moderního válečného konfliktu v krajině, koncentrační, internační a pracovní tábory.
Projekt Zdivočelá země je podle odborného manažera projektu Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity v Plzni v mnoha ohledech unikátní. „Poprvé je v českém prostředí věnována cílená pozornost různým aspektům materiality dvacátého století ve vazbě na historickou paměť, a to na mezioborovém základě, který propojuje humanitní, sociálně-vědní, přírodovědné a technické obory,“ doplňuje vědec, který se podobným tématům dlouhodobě věnuje.
Odborníci se budou věnovat také práci s pamětníky, fotografickým a filmovým dokumentům i historickým písemnostem. Důležitou součástí projektu je pořádání teoretických workshopů s předními evropskými specialisty, rozvoj geofyzikální aplikace v archeologii, spolupráce se strojními inženýry, letecké snímkování i rozvoj takzvaných digital humanities – tedy detailní digitalizace všech výstupů, včetně přehledných výstupů pochopitelných i pro veřejnost.
