Varšavou pochodovali příznivci obou prezidentských kandidátů

Premiér Donald Tusk doufal, že získá podporu pro svého kandidáta, liberálního varšavského starostu Rafala Trzaskowského, který by mohl nahradit Andrzeje Dudu, jenž vetoval mnoho jeho snah o reformu soudnictví.

„Celé Polsko se na nás dívá. Celá Evropa se na nás dívá. Celý svět se na nás dívá,“ řekl Trzaskowski svým příznivcům, kteří mávali červenobílou polskou vlajkou a vlajkami Evropské unie. Podle agentury AFP bylo v davu možno vidět také vlajky LGBTQ+ komunity.

Příznivci vládního kandidáta se sešli na náměstí Ústavy, kde zahájili takzvaný „Velký pochod vlastenců“. Podporu tam přišel vyjádřit i nově zvolený rumunský prezident Nicušor Dan. Ten na pochodu prohlásil, že bude úzce spolupracovat s Tuskem a Trzaskowským, „aby Polsko a Evropská unie zůstaly silné“.

Tusk se k moci dostal v roce 2023 se širokou aliancí levicových a středových stran se slibem, že zruší změny provedené národněkonzervativní vládou strany Právo a spravedlnost (PiS), o níž Evropská unie tvrdila, že podkopává demokracii a práva žen či menšin.

Nawrockého příznivci se shromáždili v jiné části města

Trzaskowski se však v průzkumech veřejného mínění potýká s obtížemi. V prvním kole voleb porazil kandidáta PiS Karola Nawrockého o dva procentní body.

Nawrockého voliči, někteří s pokrývkami hlavy s nápisem „Polsko je nejdůležitější“, se v neděli shromáždili na Zámeckém náměstí, aby vyjádřili podporu jeho snaze o sblížení Polska s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Je to nejlepší kandidát, nejvíc vlastenecký. Může zaručit, že Polsko bude nezávislé a suverénní,“ řekl 42letý Jan Sulanowski. Stoupenci kandidáta PiS zpívali vlastenecké a náboženské písně a drželi transparenty, na nichž vyzývali k zastavení migrace.

Desítky tisíc lidí, desítky tisíc hlasů

Podle údajů organizátorů se pochodu na podporu vládního kandidáta zúčastnilo sto tisíc lidí, přičemž v průběhu akce se mělo přidat dalších několik desítek tisíc. Naopak odhady médií, provedené pomocí analýzy snímků z různých zdrojů, hovoří o účasti přibližně sto čtyřiceti tisíc lidí, uvedl zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Opoziční akce se podle médií zúčastnilo přibližně osmdesát tisíc podporovatelů, zatímco organizátoři hovoří o účasti sto tisíc.

Zpravodaj uvedl, že jde o jakýsi „kolorit polské politiky“, tedy uspořádat velký pochod a následně výrazně nadhodnotit údaje o počtu jeho účastníků. Důvodem je zejména snaha obou táborů mobilizovat všechny hlasy, neboť podle volebních průzkumů provedených před druhým kolem voleb je rozdíl mezi oběma kandidáty v řádu desítek tisíc hlasů. „Je to velmi malý rozdíl, vzhledem k tomu, že volební právo má v Polsku přibližně devětadvacet milionů lidí,“ doplnil Papadopulos.

Pokud jde o hlavní témata, která kandidáti akcentovali, Trzaskowski zdůraznil, že bude postupovat v součinnosti se současnou vládou a že obnoví pořádek v právním řádu. Naopak Nawrocki voličům přislíbil, že bude představovat protiváhu vládě, a spojoval druhé kolo voleb s referendem o vládě Občanské platformy. Vymezil se také vůči Evropské unii a Zelené dohodě a hovořil o potřebě opevnění nejen východní hranice, ale i západní, severní a jižní.

Vítězství Trzaskowského by ukončilo napětí mezi proevropskou vládou premiéra Donalda Tuska a končícím prezidentem Andrzejem Dudou, který kandidoval za PiS. Výhra Nawrockého by naopak mohla podkopat neochvějnou podporu Polska Ukrajině, jejíž členství v NATO odmítá. Ohrozit by též mohla podporu milionu ukrajinských uprchlíků v zemi, uvedla AFP.

První kolo prezidentských voleb se v Polsku konalo 18. května. Zvítězil v nich Trzaskowský s náskokem 31,36 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidáta volilo 29,54 procenta občanů. Týden před konáním druhého kola jsou jejich šance podle průzkumu vyrovnané, oběma chce dát hlas 46,3 procenta Poláků. Dudův mandát vyprší 6. srpna.