Omán, který se tradičně prezentuje jako neutrální země, v posledních letech prohlubuje hospodářské a diplomatické vztahy s Ruskem. Jde mimo jiné o strategii, jak zajistit naplnění Vize 2040, která má snížit závislost země na příjmech z ropy. Omán často zastává v regionu roli mediátora. Začátkem května Maskat zprostředkoval příměří mezi USA a jemenskými islamisty hútii a hostí jaderné rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem.
Tradičně neutrální Omán posiluje vztahy s Ruskem
Ománská neutrální zahraniční politika pod vedením jeho dlouholetého vůdce Kábúse bin Saída, který zemřel v roce 2020, prošla v posledních dekádách důležitými změnami, zejména poté, co se dostal k moci jeho bratranec, současný sultán Hajtham bin Tárik, píše blízkovýchodní server Manara Magazine.
Maskat s Moskvou navázaly diplomatické vztahy v roce 1985, tedy v době, kdy v čele Sovětského svazu stanul reformátor Michail Gorbačov. Mezi zeměmi přitom dříve panovalo značné napětí. Během povstání v Dafáru mezi lety 1963 až 1976 Sověti podporovali marxistickou Lidovou frontu pro osvobození Ománu a tehdejší sultán Kábús žádal o mezinárodní podporu, aby zastavil šíření komunismu z jižního Jemenu do sousedního Dafáru, připomíná web The New Arab.
Názorová shoda
Aktuálně ale Rusko a Omán zastávají stejné postoje k řadě palčivých témat týkajících se regionu. Omán byl jedinou zemí Rady pro spolupráci arabských států v Perském zálivu, která udržovala vztahy s Rusy podporovaným syrským diktátorem Bašárem Asadem až do loňského pádu režimu. Obě země rovněž kritizovaly vojenskou intervenci Saúdské Arábie v Jemenu a blokádu Kataru v roce 2017, jejíž ukončení se Maskat snažil zprostředkovat.
V roce 2023 se setkal s ruským vládcem Vladimirem Putinem i ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem ománský korunní princ a ministr kultury Sajíd Teazín bin Hajtham al-Saíd, který vyjádřil tehdy souhlas s představou šéfa Kremlu ohledně vybudování „nového světového řádu a hospodářských vztahů bez dvojích standardů a nových center mezinárodní ekonomiky“.
Bující obchod
Oteplování vztahů je patrné i v oblasti ekonomiky. Objem obchodu mezi oběma státy vzrostl mezi lety 2021 až 2024 na dvojnásobek a loni činil 346 milionů dolarů. Zatímco Omán do Ruska vyváží hlavně kovy, zemědělské a rybí produkty, opačným směrem proudí obilí, stavební materiály a stroje.
Ruské investice v Ománu navíc v roce 2024 dosáhly více než třiceti milionů dolarů, upozornil server Arabinform Journal. Registrováno bylo v zemi loni 277 firem s ruským podílem, napsal web Oman Observer.
Historická návštěva
Koncem letošního dubna se stal Hajtham bin Tárik historicky prvním vládcem této blízkovýchodní země, který zavítal na oficiální návštěvu do Ruska. V Moskvě jednal přímo s Putinem.
Obě země při té příležitosti podepsaly deset dohod týkajících se posílení spolupráce v oblasti obchodu, diplomacie, zemědělství, energetiky, dopravy, vzdělávání či bezpečnosti. Státy se zavázaly společně bojovat proti terorismu i změnám klimatu a odsouhlasily program zrušení vízové povinnosti.
Během vřelé schůzky ruský vládce s bin Tárikem podpořili dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu a apelovali na stažení izraelských sil ze všech okupovaných palestinských území. Jelikož je Omán hlavním zprostředkovatelem dialogu mezi USA a Íránem, Putin podrobně hovořil se sultánem také o regulaci íránského jaderného programu.
Putinův poradce Jurij Ušakov přitom nabídl ruskou pomoc při zprostředkování nové dohody. Rusko má sice omezený vliv a kapacitu ovlivňovat americko-íránské rozhovory, nicméně opakovaně dává najevo touhu stát se klíčovým hráčem v regionu, poznamenal New Arab.
Postoj k rusko-ukrajinské válce
Rusko-ománské vztahy nijak zvlášť nepoznamenal ani vpád sil Kremlu na Ukrajinu v roce 2022. Přestože Omán v březnu 2022 na Valném shromáždění OSN hlasoval pro odsouzení totální ruské invaze, diplomatické vazby na Moskvu neomezil, upozorňuje New Arab.
Už v květnu 2022 se například uskutečnilo jednání ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova s jeho ománským protějškem Sajídem al-Busaidím. Ten následně zdůraznil neutrální postoj své země ke konfliktu a uvedl, že chyby byly před jeho vypuknutím na obou stranách. Zpochybnil také, že by západní sankce mohly přispět k ukončení války.
Maskat trvá na své politice neangažovanosti, což mu otevírá v Kremlu dveře k prohlubování spolupráce. „Navzdory tomu, že Rusko zneužívá potraviny jako zbraň a sabotuje dohodu o vývozu obilí z oblasti Černého moře, Omán v roce 2023 dovezl z Ruska pšenici v hodnotě 132 milionů dolarů. Zachování tohoto dodavatelského řetězce obchodu s obilím zmírnilo inflační rizika a bylo zásadní pro širší ekonomickou stabilitu Ománu,“ podotýká New Arab.
Blízkovýchodní weby bin Tárikovu dubnovou návštěvu Moskvy označují za novou éru. „Toto partnerství odráží adaptivní strategie obou zemí uprostřed globálních politických a ekonomických transformací,“ uvedl server Arabinform Journal s tím, že významným aspektem dohod byl závazek podporovat projekty nízkouhlíkového rozvoje a hospodářskou spolupráci.
„Nejnovější vývoj ve vztazích mezi Ománem a Ruskem svědčí o širším přeskupení současného multipolárního mezinárodního systému, v němž menší státy zaujímají přístup taktického vyvažování mezi Východem a Západem,“ píše Manara Magazine.
Optimismus ohledně užší spolupráce mezitím přichází z obou států. Zpráva Ruské rady pro mezinárodní záležitosti z února 2025 ocenila potenciál strategického partnerství a vyjádřila optimismus, že protizápadní nálady v Ománu vyvolané válkou v Gaze poskytnou Rusku ekonomické příležitosti.
Ambiciózní Vize 2040
Vlivný ománský ekonom Júsuf bin Hamed al-Baluší zase podle New Arab vyjádřil naději, že ruští inženýři a stavební firmy by mohli pomoci s rozvojem přístavů, logistických center a chytrých měst v rámci klíčového projektu Vize 2040. Ten ohlásil v roce 2020 současný sultán.
Ambiciózní program se dotýká hospodářství, sociální oblasti i kultury a jeho hlavním cílem je diverzifikace ekonomiky Ománu, která je do značné míry závislá na příjmech z ropy. Země plánuje do roku 2030 produkci jednoho milionu tun zeleného vodíku ročně, do roku 2050 až osmi milionů tun.
Pro Maskat je tak nyní stěžejní navázat silná mezinárodní partnerství na Západě i na Východě. Sultanát již uzavřel mezinárodní investiční dohody mimo jiné s Velkou Británií, Japonskem nebo Belgií. Očekává se, že investice do těchto projektů překročí dvacet miliard dolarů, což Omán staví do pozice lídra v oblasti vývozu udržitelné energie, uvádí Arabinform Journal.
„Rozvíjející se vztahy mezi Ománem a Ruskem představují cennou příležitost, založenou na společných výhodách a strategickém plánování. I když se současné objemy obchodu mohou jevit skromné, existuje silný základ a značný potenciál pro růst. Sílící ruský zemědělský export, zejména pšenice a ječmene, může účinně podpořit cíle Ománu v oblasti potravinové bezpečnosti, čímž se zemědělský obchod stává klíčovou oblastí zájmu. Zároveň mohou jedinečné ománské produkty najít cenné trhy v rámci velké ruské spotřebitelské základny,“ popisuje al-Baluší v komentáři zveřejněném finančním webem Zawya.
V globalizovaném světě podle tohoto experta představuje Omán jako aktivní mediátor lákadlo pro investory a stává se žádaným obchodním centrem. Rusko zase funguje pro blízkovýchodní zemi jako brána na euroasijské trhy a k příležitostem technologické spolupráce mimo Perský záliv.
Načítání...
V době západních sankcí a sílící nevraživosti mezi USA a Čínou lze podle odborníků očekávat, že sbližování Moskvy s Maskatem bude pokračovat. „Ekonomický pragmatismus, strategická diverzifikace a politická neutralita jsou charakteristickými znaky přístupu Ománu, které zajišťují jeho rostoucí význam na světové scéně,“ míní Arabinform Journal.