Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, nuceně vysídlila téměř 180 tisíc Palestinců, píše Reuters s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu, bylo nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí ze zhruba dvou milionů obyvatel Gazy. Mnozí byli vysídleni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.
Téměř 180 tisíc Palestinců vysídlila izraelská ofenziva za deset dní
Mezinárodní organizace pro migraci podle Reuters vyjádřila hluboké znepokojení a odsoudila přímé útoky na útočiště vysídlených osob, které se podle ní staly běžnými. Mezi takové útoky IOM v nedávné době zahrnuje například „smrtelný letecký úder na stanové městečko v oblasti Mavásí“ či podobný zásah proti „škole využívané jako úkryt pro vysídlené osoby ve městě Gaza“.
IOM ve svém prohlášení cituje jednoho z palestinských humanitárních pracovníků v Mavásí: „Jsem tak unavený. Byli jsme opakovaně nuceni se přesouvat a naše rodina se musela rozdělit, ale nepomohlo to. Můj sourozenec zemřel v ‚bezpečné‘ zóně poté, co byla vybombardována. Vyhlásí bezpečnou zónu a pak na ni (Izrael) zaútočí. Raději bych zůstal doma se svou rodinou a čelil čemukoliv, co přijde. Alespoň bychom zemřeli spolu, a ne rozdělení.“
„Nikde v Gaze není bezpečno,“ píše IOM
Humanitární organizace spolupracující s IOM odhadují, že k 27. květnu 2025 je přibližně osmdesát procent území Pásma Gazy označeno jako „zakázaná“ zóna anebo oblast, na niž se vztahují příkazy k evakuaci. Příkazy k vysídlení se od osmnáctého března týkaly 260 míst, která sloužila jako přístřešky pro více než 125 tisíc lidí, což vedlo k opakovanému přesunu obyvatelstva. Civilisté jsou tak vytlačováni do stále přeplněnějších a nebezpečnějších oblastí, přičemž „žádné místo v Gaze nemůže být považováno za bezpečné“, uvádí IOM.
IOM dodává, že s pokračující blokádou humanitární pomoci není pro civilisty zajištěna ani ochrana, ani přístřeší, neboť během posledních devatenácti měsíců jsou neustále vystavováni „nesmírnému nebezpečí“ v důsledku „nediskriminujících útoků na civilní infrastrukturu, včetně zařízení pro vysídlené osoby, škol, nemocnic a stanových městeček“.
Pohled na zničený sever Pásma Gazy 27. 5. 2025
Jídlo jako zbraň
Stovky Palestinců v úterý vtrhly do středisek, kde Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) podporovaná Spojenými státy a Izraelem rozdělovala humanitární pomoc, informovala agentura Reuters, podle které zoufalá snaha opatřit si jídlo převážila nad obavami Palestinců z biometrických a jiných kontrol, které Izrael v centrech slíbil zavést. OSN a řada humanitárních organizací s nadací odmítly spolupracovat s tím, že nový systém pomoci nebude účinný a že se Jeruzalém snaží jídlo využít jako zbraň.
Stovky Palestinců, včetně žen a dětí, někteří pěšky nebo na vozících tažených osly, se nahrnuly k jednomu z distribučních míst v Rafahu, městě na jihu Pásma Gazy pod plnou kontrolou izraelské armády, aby dostaly jídlo.
Ačkoliv nadace začala s distribucí humanitární pomoci v pondělí, podle Reuters Palestinci až dosud většinou dbali varování, včetně toho od Hamásu, před biometrickými kontrolami používanými při vstupu do míst, kde organizace pomoc distribuuje.
„I když jít chci, protože mám hlad a moje děti mají hlad, bojím se,“ přiznal Abú Ahmed, otec sedmi dětí. „Mám velký strach, protože říkali, že společnost patří Izraeli a je žoldnéřská, a také proto, že odboj (Hamás) řekl, abychom tam nechodili,“ napsal agentuře Reuters.
Na začátku března židovský stát zavedl blokádu veškerých dodávek do Pásma, kterou částečně uvolnil až minulý týden po kritice a nátlaku mezinárodního společenství a opakovaných varováních mezinárodních organizací ohledně již existující akutní podvýživy a hrozícího hladomoru v Gaze.
Palestinci vyhledávající základní potraviny nedaleko distribučního střediska Humanitární nadace pro Pásmo Gazy 27. 5. 2025
Organizace GHF vznikla před několika měsíci za účelem přísně kontrolované distribuce humanitární pomoci na palestinském území, kde Jeruzalém vede vojenské operace. Podle izraelské armády byla v posledních týdnech v Pásmu Gazy zřízena čtyři distribuční střediska, přičemž dvě z nich v oblasti Rafahu zahájila činnost v úterý.
IOM ve svém reportu kritizuje zřejmě právě i distribuci pomoci prostřednictvím GHF. Podobné návrhy směrování pomoci novými cestami podle organizace mohou vést k „obcházení zavedených mechanismů koordinace pomoci“. „Podrývají humanitární principy mezinárodního práva a ještě více ohrožují civilisty tím, že podporují přesídlení bez základní ochrany nebo adekvátního přístupu k život zachraňujícím službám,“ varuje IOM.
Mezinárodní organizace pro migraci zdůrazňuje, že humanitární operace musejí být celosvětově v souladu s principy humanity, neutrality, nestrannosti a nezávislosti na obou stranách konfliktu. „Pomoc musí být doručována pouze podle potřebnosti, nikoli na základě vojenského nebo politického uvážení“, uvádí zpráva.
IOM vydala vyjádření uvedené v celém reportu jménem svých koordinačních organizací Global Camp Coordination a Camp Management Cluster, které operují i v Pásmu Gazy.
V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od počátku války bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaného Hamásem zabito nejméně 53 977 Palestinců, píše agentura AFP. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit.
