Ukrajina čelila třem stovkám dronů a sedmdesáti raketám

„Těžké nedělní ráno na Ukrajině po bezesné noci. Nejmasivnější ruský letecký útok za několik týdnů trval celou noc,“ napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Při nočním ruském dronovém útoku na Kyjev a přiléhající oblast zemřeli čtyři lidé a nejméně šestnáct dalších bylo zraněno, citovala AFP šéfa regionální vojenské správy Kyjevské oblasti Mykolu Kalašnyka. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko na Telegramu oznámil, že jen na studentské koleji u metropole byli při zásahu dronu zraněni čtyři lidé.

Úřady také informovaly o čtyřech mrtvých a pěti zraněných ve Chmelnycké oblasti a třech zabitých dětech a dvanácti zraněných v Žytomyrské oblasti. Útoky ruských dronů byly hlášeny také z Charkova na východě nebo Oděsy na jihu, dodala agentura DPA. Drony v jihoukrajinském Mikolajivu zasáhly pětipatrovou budovu, kvůli čemuž zemřel jeden člověk a pět dalších bylo zraněno.

„Každý takový teroristický útok Ruska je dostatečným důvodem pro nové sankce proti němu. Rusko tuto válku protahuje a pokračuje v každodenním zabíjení. Svět může o víkendu odpočívat, ale válka neustále pokračuje. Mlčení Spojených států a dalších (ruského prezidenta Vladimira) Putina jen povzbuzuje,“ vzkázal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kritika z Evropy i USA

Prezident ve svém příspěvku opět vyzval k silnému tlaku na vedení Ruska, jinak tato „brutalita“ neskončí. Podle něj by pomohly sankce a odhodlanost USA, Evropy a dalších zemí, které znají „slabosti ruské ekonomiky“. K vyvinutí „co nejsilnějšího tlaku na Rusko“ vyzvala v neděli odpoledne také šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula se ukazuje, že ruský vládce Vladimir Putin o mír nestojí. Útoky podle Reuters kritizoval také zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg. Údery označil za jasné porušení ženevských protokolů z roku 1977. Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám se věnují ochraně obětí ozbrojených konfliktů.

Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se nedomnívá, že další dronové útoky na Ukrajinu povedou ke změně postoje administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa k válce. Zdá se, že prezident USA stále vidí prostor pro vyjednávání s Ruskem, i přes pokračující a zintenzivňující se útoky po celé Ukrajině. Trump v předvolební kampani tvrdil, že válku snadno ukončí během několika hodin až dní.

Rusko zintenzivňuje bombardování

Také v noci z pátku na sobotu se Kyjev stal terčem útoků Ruska, které vyslalo na Ukrajinu přes dvě stovky bezpilotních letounů a čtrnáct balistických raket. Hlavním cílem byla právě ukrajinská metropole, uvedlo tamní letectvo. Zranění podle místních úřadů utrpělo v Kyjevě nejméně patnáct osob.

Zpravodajka České televize na Ukrajině Darja Stomatová popisuje situaci v zasaženém Kyjevě. V jedné ze čtvrtí, kde útok zasáhl budovy již v nedávné minulosti, jiný úder zničil dětskou nemocnici. Byl zřejmě cílený na nedalekou ukrajinskou továrnu na součástky do raket.

Noční útok byl bezprecedentní, protože ruská armáda vyslala ve stejnou chvíli 298 dronů a téměř sedmdesát raket, pokořila tak předešlý rekord, říká Stomatová. Ani Černihivu, kde štáb České televize strávil noc ze soboty na neděli, se nevyhnuly útoky, které probíhaly nad celým územím Ukrajiny.

Rusko podle zpravodajky vyhrožuje dalším navýšením úrovně násilí. Tvrdí, že do konce roku bude během jedné noci schopné vysílat až pět set dronů a jeho útoky v posledních dnech ukazují, že další eskalace útoků není vyloučená. Předpokládá se dokonce, že pokud válka bude trvat další rok, Rusko, podporované Severní Koreou a Íránem, bude schopné vysílat až tisíc dronů během jedné noci, doplňuje Stomatová.

Šír říká, že ruské útoky mají stále větší intenzitu, což ukazuje na přesvědčení vedení Putinova režimu, že může svých cílů snáze dosáhnout vojenskou silou než vyjednáváním. Leteckým útokům je Ukrajina vystavena dlouhodobě a je třeba číst je v kontextu celé kampaně ruské armády, zdůrazňuje analytik s tím, že Moskva nepolevuje ani ve snahách prolomit ukrajinskou obranu na frontové linii.

V případě, že se Rusku podaří kapacity kombinovaných útoků dronů a střel s plochou dráhou letu ještě zvýšit, mohlo by být pro Ukrajinu o to náročnější bránit se agresorovi, doplňuje Šír, toho času v ukrajinské Poltavě.

Ukrajina musí stále zvyšovat protivzdušné obranné kapacity. Využívá nejen systémů Patriot rozmístěných kolem hlavního města, ale i mobilních kulometů schopných sestřelovat drony. Podle Stomatové se ukrajinská obrana stále adaptuje a vymýšlí nové způsoby, jako například sestřelovat ruské drony vlastními drony. Masivní ruské útoky v poslední době ovšem začínají protivzdušnou obranu přetěžovat a je potřeba dále zlepšovat její schopnosti.

Výměna zajatců

Zatím nejintenzivnější ruské bombardování probíhá v kontextu velké výměny zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Zpravodajka Stomatová říká, že je možné, že Rusko usiluje o vyvinutí co největšího tlaku na Ukrajinu. Ruský ministr Sergej Lavrov totiž prohlásil, že jeho země ukončuje sepisování memoranda o ukončení války, aby ho Ukrajině vnutila v Ruskem navržené podobě. Výměna zajatců je pak jediným hmatatelným výsledkem jednání z Istanbulu, kterou se podařilo prosadit Turecku, dodává korespondentka.

Právě probíhající výměnu zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou nevidí Šír jako zásadní moment, ale zároveň ji nechce snižovat, protože díky výměně bylo z ruského zajetí osvobozeno tisíc ukrajinských občanů. Problematické podle něj je, že Rusko často nerozlišuje mezi válečnými zajatci a jinými kategoriemi vězněných osob a kvůli faktu, že stále okupuje významnou část území Ukrajiny, je pro Kreml snadné využívat místní jako potenciální „živý fond rukojmí“ k vyjednávání ohledně dalších výměn. Jde proto podle Šíra v této oblasti o „nerovný boj“.

V noci na neděli čelilo dalšímu útoku i Rusko, které podle jeho ministerstva obrany sestřelilo 110 ukrajinských dronů. Z toho třináct mířilo na okolí města Tver a na Moskvu, uvedl její starosta Sergej Sobjanin. Kvůli tomu byla opět z bezpečnostních důvodů krátce uzavřena čtyři moskevská letiště. Informace nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit, Moskva zpravidla zveřejňuje pouze číslo údajně zlikvidovaných dronů, ne celkové množství.