Extrémně vyrovnané rumunské volby může vyhrát krajně pravicový Simion

Rumuni v neděli rozhodnou o nové hlavě státu. Ve druhém kole budou vybírat mezi krajně pravicovým Georgem Simionem a centristou Nicušorem Danem. Analytici píší o nejdůležitějších rumunských volbách od pádu komunismu a varují, že Simionovo vítězství může přivést Bukurešť do izolace, ohrozit demokracii a soukromé investice v zemi a destabilizovat východní křídlo NATO. Průzkumy ukazují buď na naprosto vyrovnaný souboj, nebo favorizují právě Simiona.

Z posledních šesti průzkumů předpokládají čtyři vítězství Simiona a dva přičítají oběma kandidátům stejný procentní zisk. Ne všechna šetření ale zahrnují Rumuny v zahraničí, z nichž šedesát procent volilo v prvním kole Simiona. Jeho příznivci mají navíc tendenci se průzkumů neúčastnit.

Už šetření před prvním kolem Simiona podcenila, neboť mu připisovala mírně nad třicet procent, zatímco politik nakonec získal téměř 41 procent. Jeho soupeř pro druhé kolo Dan dostal necelých 21 procent hlasů.

Jak Simion, tak Dan se prezentují jako odpůrci současného vedení země a slibují změnu. „Oba kandidáti ve druhém kole mohou být vnímáni jako opoziční ve vztahu k současné vládě,“ podotýká politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha.

Jejich pozice se ale zásadně liší. „Zatímco Simion reprezentuje radikální pravici a venkov, starosta Bukurešti Dan je reprezentantem středopravé, v zásadě liberálně-konzervativní strany Zachraňte Rumunsko (USR). Tato formace se proti vládě vymezuje zejména s ohledem na její mírný euroskepticismus a současně se nejvýrazněji hlásí k evropským hodnotám,“ uvedl Cabada a dodal, že Simion je vyloženě euronegativistický.

Simion dál velebí Trumpa a kritizuje Ukrajinu

Osmatřicetiletý Simion stojí v čele krajně pravicového Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), což je druhá nejsilnější strana v obou komorách rumunského parlamentu.

„Simionova kampaň se oproti situaci před prvním kolem nezměnila. Nadále opakuje, že je představitelem trumpismu a MAGA (na amerického prezidenta Donalda Trumpa napojené hnutí Udělejme Ameriku opět skvělou – pozn. red.), aniž by toto téma příliš rozváděl. Nadále zdůrazňuje, že Rumunsko by mělo vést suverénnější zahraniční a bezpečnostní politiku, včetně revize své podpory Ukrajině,“ přibližuje Cabada.

Rumunsko je důležitým logistickým centrem pro americkou vojenskou pomoc Ukrajině a zároveň usnadňuje vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře.

„Zde Simion tématizuje zejména otázku využití rumunského přístavu Constanta pro export ukrajinského obilí, přičemž podobně jako Trump opakuje, že podpora by měla být zpoplatněna, respektive že by Ukrajina měla tuto pomoc Rumunsku nějak kompenzovat,“ dodává Cabada.

Simion bagatelizuje hrozbu, kterou Moskva představuje pro členy NATO, v Rumunsku se přitom nacházejí některé z největších evropských aliančních základen. Politik sice tvrdí, že závazek vůči NATO hodlá zachovat, jeho vágní a někdy protichůdná rétorika však nadále znepokojuje západní spojence, píše web Balkan Insight.

Spojenec „zakázaného“ Georgesca

„Simion také nadále prezentuje spojenectví s Calinem Georgescem, jemuž slibuje významnou pozici, což ale může být jen volební strategie,“ připomněl Cabada krajně pravicového politika, který podle oficiálních údajů překvapivě vyhrál původní první kolo voleb loni v listopadu.

Ústavní soud ale výsledky zrušil poté, co rumunská kontrarozvědka upozornila, že se do voleb vměšovalo Rusko, a to prostřednictvím sociální sítě TikTok a kybernetickými útoky. Francouzská agentura pro kybernetickou bezpečnost, která pomohla ruské vměšování odhalit, nyní varovala, že stejná taktika by mohla být použita znovu.

4 minuty
Horizont ČT24: Rumunsko zvolí prezidenta
Zdroj: ČT24

Prokuratura začala Georgesca po anulování voleb vyšetřovat pro podezření ze zkreslování údajů o finančních prostředcích na kampaň, zneužívání digitálních technologií či podpory fašistických skupin a ústřední volební komise mu zakázala kandidovat v opakovaných volbách.

Krajní pravice místo něj vyslala Simiona, jehož, jak napsala třeba BBC, pravděpodobně v opakovaném prvním kole podpořilo mnoho z těch, kteří v listopadu volili Georgesca. Oba politici šli v opakovaném prvním kole odevzdat svůj hlas společně.

Proevropský starosta Bukurešti

Simionův soupeř Dan stojí pět let v čele Bukurešti. V roce 2016 spoluzaložil středopravou stranu Zachraňte Rumunsko (USR), kterou ale o rok později opustil, protože nesouhlasil s jejím tehdejším vedením, které se vyslovilo proti schválení ústavního dodatku definujícího manželství výhradně jako svazek muže a ženy.

Dan kandiduje jako nezávislý centrista a plně podpořil plány EU na zbrojení. „Dan v kampani primárně zdůrazňuje prozápadní orientaci Rumunska, včetně potřeby pomáhat Ukrajině, mimo jiné proto, aby Rusko nezískalo energii a podněty k tlaku přímo na Rumunsko. Zdůrazňuje, že Simion by mohl Rumunsko dostat do párijské pozice (pária je označení pro vyvrhele nebo někoho, kým se opovrhuje, pozn. red.), což by pro zemi nebylo výhodné politicky, ale ani ekonomicky,“ popisuje Cabada.

Někteří analytici uvádějí, že Dan má relativně méně politických zkušeností, což by mu ale mohlo být ku prospěchu. „Dan nikdy neměl problémy s integritou, ani nebyl obviněn z korupce,“ řekl webu Balkan Insight politický analytik Costin Ciobanu. „V zemi, kde je korupce problémem pro značnou část populace, je vnímán jako čestný politik.“

Nejistá podpora

Dan má podporu své bývalé strany USR. Poté, co v prvním kole jen velmi těsně porazil vládního kandidáta Crina Antonesca, ho do druhého kola podpořily také dvě ze tří koaličních stran – národní liberálové (PNL) a strana maďarské menšiny UDMR – nikoliv však nejsilnější sociální demokraté (PSD).

Antonescu se vyjádřil proti oběma postoupivším soupeřům, podle průzkumů ale většina jeho voličů podpoří Dana, stejně jako většina těch, kteří dali v prvním kole hlas expremiérovi Victoru Pontovi, který skončil čtvrtý.

Agentura Reuters po prvním kole napsala, že Dan bude mít podle pozorovatelů menší šance než Antonescu porazit Simiona, zejména kvůli nepřátelství mezi ním a vládními stranami. Mnozí z jejich členů totiž sdílejí více názorů se Simionem než s Danem.

„Dan je vnímán jako reprezentant ‚evropeizovaných‘ měst – v Česku by asi od oponentů obdržel nálepku ‚pražská kavárna‘– zatímco Antonescu by býval byl o něco přijatelnější i pro část voličů mimo větší města,“ uvedl Cabada.

Bukurešťský starosta v kampani zdůrazňuje právě také potřebu zmírnit ideologickou polarizaci v zemi a napětí mezi městy a venkovem, dodal expert.

Vládní krize

Podle Cabady se do předvolební kampaně příliš nepromítne současná vládní krize způsobená rezignací premiéra Marcela Ciolacua po neúspěchu koaličního kandidáta Antonesca v prvním kole.

Jak nicméně řekl agentuře AFP Remus Stefureac, ředitel výzkumné společnosti INSCOP Research, rozpad proevropské vládní koalice „zvýšil sázky“ těchto voleb a „vystupňoval emoce,“ neboť nový prezident bude mít pravomoc jmenovat nového premiéra.

Simion slíbil, že pokud vyhraje, dovede „k moci“ Georgesca, potenciálně právě jako premiéra, a Simionova nacionalistická AUR by se mohla dostat do vlády, dodává AFP.

Prezident se v Rumunsku volí na pět let. Hlava státu má vliv především na zahraniční politiku, zastupuje Rumunsko na summitech EU a Severoatlantické aliance. Vede nejvyšší radu obrany, která odpovídá za obrannou strategii a národní bezpečnost Rumunska.

Zdroj: ČTK

Jak radikální může být Simion?

Podobně jako u jiných radikálních politiků se objevují názory, zda Simion v případě svého vítězství přece jen nebude vystupovat smířlivěji než v kampani.

Například rumunská novinářka Ioana Dogioiuová míní, že Simion v předvolební debatě minulý týden působil umírněněji a klidněji a opakovaně se odvolával na příklad italské premiérky Georgie Meloniové, která se po nástupu do funkce ukázala být umírněnější, než pozorovatelé očekávali.

„Pokud Simion vyhraje, můžeme dostat starého, radikálního, extremistického a protimediálně orientovaného Simiona, nebo nového Simiona druhého kola voleb, který je více proevropský a umírněnější. Řekněme, že projde procesem ‚melonizace‘,“ citoval novinářku The Kyiv Independent.

Cabada připouští, že experti si opakovaně říkají, že silná rétorika v kampani nemusí automaticky vést k radikální politice po volebním vítězství. „Takto se mnozí utěšovali mimo jiné v případně Roberta Fica a jeho čtvrté vlády. Realita je nicméně ještě horší než předvolební rétorika,“ hodnotí však dění na Slovensku.

„V tomto smyslu se tedy spíše kloním k tomu, že Simion se v kampani spíše mírní a jeho reálná politika by v případě jeho vítězství mohla být ještě extrémnější jak směrem navenek, tak i v oblasti vnitřní politiky,“ uzavřel politolog.

Načítání...