Britský premiér Keir Starmer podepsal dohodu o předání suverenity nad Čagoskými ostrovy Mauriciu, kterou předtím zablokoval a posléze povolil britský soud. Informovala o tom agentura Reuters. Soud nejprve vyhověl požadavku dvou místních žen zastupujících vysídlené obyvatele ostrovů, kteří chtěli zaručit možnost návratu do jejich původního domova.
Starmer podepsal dohodu o předání Čagoských ostrovů Mauriciu
3 minuty
Horizont ČT24: Spor o Čagoské ostrovy
Británie uznala svrchovanost Mauricia nad souostrovím v Indickém oceánu v říjnu 2024 po desetiletích sporů provázených rozhodnutími mezinárodních soudů. Součástí Čagoských ostrovů je atol Diego García, který britská a americká armáda využívají jako základnu pro námořnictvo a letectvo. Dohoda s vládou Mauricia, s níž souhlasily i Spojené státy, dávala oběma velmocem možnost používat základnu nejméně dalších 99 let.
Mauricijský premiér Navin Ramgoolam ve čtvrtek podle agentury Reuters řekl, že podpis dohody se Spojeným královstvím symbolizuje dokončení procesu dekolonizace.
Podpis smlouvy byl o několik hodin odložen poté, co britský soudce na poslední chvíli vydal soudní příkaz, který předání zablokoval. Ten byl později jiným soudním rozhodnutím zrušen.
Čagoské ostrovy
„Tato dohoda chrání britské občany a naši národní bezpečnost,“ uvedl podle stanice BBC v reakci na krok soudu mluvčí vlády.
Žalobu, která původně vedla k odložení podpisu smlouvy, podaly britské občanky Bernadette Dugasseová a Bertrice Pompeová, které se narodily na atolu Diego García a byly mezi zhruba dvěma tisíci lidmi, které Británie na přelomu 60. a 70. let minulého století vystěhovala kvůli vzniku základny. Řada z nich by se na souostroví ráda vrátila a chtěla záruku, že to bude možné i pod mauricijskou správou. V současnosti žije na souostroví na čtyři tisíce lidí, píše agentura Reuters.
Ostrovy jsou strategicky významné i pro USA
S předáním nakonec souhlasily i Spojené státy, ačkoli ministr zahraničí Marco Rubio dával původně najevo obavy z možného posílení vlivu Číny v oblasti. Mauricius má úzké obchodní vazby na Peking.
Velká diskuse se vedla také kolem částky tří miliard liber (téměř 90 miliard korun), kterou má podle smlouvy Londýn zaplatit Mauriciu za setrvání základny na atolu. Pro spojence měla v minulosti i nyní velký význam jako operační základna pro akce v širokém okolí. V posledních dvou letech odtud například britské a americké letectvo podniká údery proti Íránem podporovaným jemenským povstalcům hútíům, v době války v Afghánistánu zase proti islamistickým radikálům v této zemi.
Tehdejší britská kolonie Mauricius dosáhla nezávislosti po jednáních konaných v Londýně v roce 1965. Zástupci Mauricia se později obrátili na Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu s tvrzením, že Británie těsně před vyhlášením nezávislosti jejich země souostroví účelově oddělila, což odporuje chartě OSN. Tvrdili také, že Britové při vyjednávání o rozdělení jejich země používali výhrůžky a politický nátlak. Soud jim v roce 2019 dal za pravdu a vyzval Británii, aby se Čagoských ostrovů vzdala.
