Památky hyzdí nechtěná mementa. Turisté sprejují penisy či ryjí jména

Peruánské město Chan Chan ze seznamu památek UNESCO navštíví měsíčně tisíce lidí. Mezi nimi byl i neznámý vandal, který v polovině května na několik set let starou zeď nasprejoval penis. Nutkání smrtelníků přidat ke kulturnímu dědictví i svou nepatrnou stopu musí čas od času odolávat snad každá světoznámá památka.

Město Chan Chan je jednou z nejvýznamnějších peruánských archeologických lokalit, na seznamu UNESCO je zapsáno od osmdesátých let. Vybudováno bylo už kolem roku 900 před naším letopočtem, na začátku čtrnáctého století se stalo metropolí peruánské říše Chimú. Vrcholu město, které se díky strategické poloze vypracovalo na obchodní centrum, dosáhlo o sto let později, než jej dobyli Inkové.

Video, které se v pondělí 12. května rozšířilo na sociálních sítích (a už bylo odstraněno), zachycovalo osobu (pravděpodobně muže) v bílém tričku a s černým batohem, jak na zeď předkolumbovského města sprejuje obscénní výjev. Na místo následně vyrazila policie a ministerstvo kultury vyslalo tým, aby zeď vyčistil. Podle tiskové agentury Andina, kterou vlastní a provozuje peruánská vláda, si viník může odsedět až šest let za mřížemi.

„Pachatel projevil vážnou neúctu k naší historii a kulturnímu dědictví a také porušil předpisy, které chrání archeologické památky,“ reagovalo na vulgární „vylepšení“ památkově chráněné zdi peruánské ministerstvo kultury. Podle BBC se někteří Peruánci divili, jak mohl neznámý muž památku nepozorovaně poškodit, zatímco další si stěžovali, že kulturně důležitá lokace nebyla lépe chráněna.

V krátké době jde už o druhý případ poškození peruánských památek. Letos v únoru opilý muž poničil kladivem slavný dvanáctiúhelníkový kámen zasazený do zdi arcibiskupského paláce v někdejším centru Incké říše Cuzku. Policie muže zatkla a za poškození památky UNESCO mu hrozí kromě pokuty až patnáct let vězení.

Výkaly v Machu Picchu

Před pěti lety pro změnu peruánské úřady řešily poničení dávného města Inků Machu Picchu šesti zahraničními turisty. Skupina čtyř mužů a dvou žen z Chile, Brazílie, Francie a Argentiny se do areálu dostala v sobotu v návštěvních hodinách a ukryla se, aby tam přečkala noc, což je zakázáno. Jeden z nich tam dokonce vykonal potřebu. V neděli ráno je zadrželi strážci této velmi vyhledávané památky Jižní Ameriky.

Pět lidí bylo vyhoštěno, ve vazbě ale zůstal osmadvacetiletý Argentinec Nahuel Gómez, který se prezentoval jako „oficiální cestovatel“. Přiznal se, že to byl on, kdo kamenem uvolněným ze zdi způsobil „prasklinu v podlaze“ Chrámu slunce, obřadního místa zasvěceném nejvyššímu božstvu Inků.

Peruánským soudem byl nakonec odsouzen ke třem letům a čtyřem měsícům odnětí svobody podmíněně, pokutě 1860 dolarů a k tomu navíc nesmí patnáct let vstoupit na území Peru. Zákaz vstupu platí i pro zbývající pětici, psal argentinský server Vía País.

Kreativní zásahy vandalů se nevyhýbají ani dalším světoznámým památkám.

Koloseum je starobylé?, divil se anglický turista

V červnu 2023 přibyl na stěnu římského Kolosea nápis: Ivan + Hayley 23. Svět se o tomto novodobém vzkazu dozvěděl díky videu natočeném americkým turistou. „To myslíš vážně?“, komentuje počínání (jak se později ukázalo) sedmadvacetiletého muže, který jméno svoje a své přítelkyně vyrývá do zdi klíči. Záznam umístil Američan na internet poté, co podle jeho slov o natočený materiál strážci Kolosea nejevili žádný zájem.

Italská policie po necelém týdnu identifikovala jako autora nápisu fitness trenéra Ivana Dimitrova z Bristolu v Anglii. Za poškození kulturního dědictví mohl dostat pokutu až patnáct tisíc euro (přes 370 tisíc korun), ovšem i trest odnětí svobody až na pět let.

Dimitrov se rozhodl omluvit římskému starostovi. V dopise, otisknutém listem Il Messaggero, napsal, že si teprve nyní uvědomil „závažnost spáchaného činu“. „Těmito řádky bych se chtěl Italům a celému světu od srdce a upřímně omluvit za škody způsobené na majetku, který je ve skutečnosti dědictvím celého lidstva,“ sypal si popel na hlavu.

Dodal, že se „s hlubokým studem o starobylosti památky dozvěděl až poté, co k činu bohužel došlo“. Uniklo mu tak nejspíš, že amfiteátr nechal římský císař Vespasianus postavit už v prvním století našeho letopočtu jako arénu pro hry, zápasy gladiátorů a zvířat.

Dimitrovův právník řekl deníku Il Messaggero, že Dimitrov „je příkladem cizince, který se lehkovážně domnívá, že v Itálii je dovoleno vše, dokonce i takový čin, jaký by byl v jejich zemi přísně potrestán“. Italský deník La Repubblica na podzim roku 2023 informoval, že vandalský romantik musí zaplatit 965 eur a že případ má komediální dohru, protože muž se marně snaží získat číslo účtu, na něž by mohl peníze zaslat.

Průvodce z Kolosea si v rozhovoru pro stejný deník povzdechl, že pro turisty, zejména mladé lidi, je vyrývání iniciál nebo čmárání na památky „móda“. A že spoléhají na to, že odejdou bez trestu, zvláště když jsou nezletilí.

Ovšem nejen příklad Dimitrova ukazuje, že vandalství vždy neprojde všem. V roce 2014 byl například ruský turista odsouzen k podmíněnému trestu čtyř let odnětí svobody a pokutě dvacet tisíc eur. Na tolik ho přišlo vyrytí písmene „K“ do stěny Kolosea. Tehdejší ředitelka památky Rossella Reaová podotkla, že sice i staří Římané měli v oblibě graffiti, ale výjevy z jejich doby jsou nesrovnatelné s moderním vandalismem.

Už tu byly jiné nápisy, hájil se vandal v Osvětimi

V roce 2017 vyvázl s podmíněným trestem jednoho roku vězení sedmnáctiletý Američan. Nejmírnější možný trest dostal za nápad vyškrábat své jméno v jedné z budov v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka. Tvrdil, že viděl hodně jiných nápisů, a tak ho napadlo, že k nim připojí i své jméno. Jenže ho zahlédl průvodce.

„Údiv budí skutečnost, že se činu dopustil student náboženské školy pro příští rabíny, tedy osoba, která by si měla dobře uvědomovat význam a charakter bývalého tábora,“ podotkl při vynášení rozsudku polský soudce. 

Cihly z Velké čínské zdi pro štěstí

Ne vždy památku bez ostychu ničí zahraniční turisté. South China Morning Post v prosinci roku 2019 psal o dvou mužích, dvacátnících, kteří uvízli na zasněžené hoře poblíž jedné z nejzachovalejší částí Velké čínské zdi. Dvojice u sebe měla prázdný pytel, údajně na sběr odpadků podél zdi, ve skutečnosti se k dodnes úctyhodnému opevnění vydali, aby z něj odnesli pár cihel. Věřili, že jim přinesou štěstí. Policie poslala výtečníky domů s varováním.

List Newsweek upozornil, že nejde o ojedinělý incident, byť motivací k podobným krádežím bývá spíše zisk. Obyvatelé žijící ve vesnicích poblíž Velké čínské zdi z památky kradou cihly, aby je prodávali turistům. Krádeže jen přispívají k opotřebení způsobovaném i přirozenou erozí.

Graffiti z Karlova mostu odstranil „fantom“

V Česku se z nedávných případů dostalo mediální pozornosti zejména tomu z roku 2019. Němec Benjamin Wittig a jeho bratr spojili výlet do Prahy s posprejováním jednoho z pilířů Karlova mostu. České soudy cizincům uložily roční podmíněný trest, zaplacení sta tisíc korun a vyhoštění z Česka na pět let.

Nasprejovaný nápis o rozměrech pětkrát dva metry měli odstranit restaurátoři během zhruba dvou týdnů, po začátku prací ale graffiti přes noc nečekaně zmizelo. Pomocí vysokotlakého proudu páry ho odstranil Miloslav Černý, který se k činu na vlastní pěst později přihlásil.

„Odstraňováním graffiti se živím několik let a mám za sebou tisíce realizací po celé Praze v památkové zóně UNESCO. (…) Od nasprejování uteklo zhruba čtrnáct dní – a doba čtrnácti dní je maximální možná pro odstranění nápisů bez použití chemie, tak abychom byli schopni ho z mostu vymýt. Když to jde jen vodou a párou, proč na to používat chemii?“ vysvětlil Černý tehdy svou motivaci v rozhovoru pro ČT24. Černého čistění zdivo Karlova mostu nepoškodilo, na kamenech ale zůstaly zbytky barvy, které bylo třeba ještě odstranit.

Černý o sobě zveřejnil také informaci, že si odpykal dvanáct let za vraždu své manželky, s níž se v době zločinu rozváděl, a jejího nového přítele. To k případu přitáhlo ještě větší pozornost. Samotné „guerillové řešení“, jak ho nazval tehdejší pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), pak vedlo k diskusi, jestli jsou při likvidaci podobných poškození v památkové péči dobře „nastaveny procesy“. Hřib „fantomovi z Karlova mostu“ nabídl za jeho práci odměnu, muž ji ale odmítl.

Načítání...