Řidiči v Česku hlásí každý rok mnoho případů poškození vozidel kvůli nevyhovujícímu stavu silnic a špatně označeným výtlukům. Kraje ale nevědí, kdy stát pošle peníze na opravy silnic druhých a třetích tříd. S hejtmany chce jednat o dalším postupu ministr dopravy. S oteplením se nicméně na řadě míst správci komunikací pustili do oprav.
Rozbité cesty ničí auta. Kraje nevědí, kolik peněz na opravy silnic dostanou
6 minut
Události: Rozbité silnice ničí auta
Výtluky, trhliny nebo drolící se asfalt po opakovaných opravách jsou důvodem, aby řidič na takovém místě zpomalil nebo se snažil poškozenou část vozovky objet. Ne vždy se to povede, i proto, že problematické místo není dostatečně označeno, a následkem může být poškození vozu.
Náklady na případné opravy pak jdou za správcem komunikace. Řidiči, kteří zjistí na autě škodu způsobenou stavem vozovky, by měli vše včas a pečlivě zdokumentovat. „Pokud máte poškozené auto, tak je lepší si to natočit, nafotit,“ doporučuje generální ředitel Technické správy komunikací hlavního města Prahy Filip Hájek. V případě, že majitel auta zjistí poškození až později, je řešení obtížnější, protože příčinnou souvislost mezi poškozením silnice a auta je složité dohledat.
Krajům chybí peníze na opravy
Současné oteplení umožňuje rozsáhlejší úpravy poškozených silnic a na mnohých místech už se do nich pustili. Kraje nicméně stále nevědí, kolik peněz a kdy dostanou od státu na opravu silnic druhých a třetích tříd. Třeba pro Ústecký kraj to znamená zhruba třistamilionový výpadek za rok.
„Kdyby nepřišly, tak my dneska nemáme v rozpočtu jinou podobnou částku, kterou bychom do toho z našich peněz mohli dát. Zvláště u větších akcí je to velká příprava a my je nemůžeme připravovat, když nevíme, jestli ty peníze reálně přijdou,“ upozorňuje ústecký hejtman a místopředseda Rady Asociace krajů Richard Brabec (ANO).
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) namítá, že s balíkem čtyř miliard, které by si kraje mezi sebou na opravy rozdělily, počítal návrh nového rozpočtového určení daní. Proti němu se ale ve sněmovně staví hnutí ANO.
„Jsem přesvědčený o tom, že budeme ale schopni najít s hejtmany rozumné řešení. Třeba na půl cesty, aby se opravdu podařilo vytvořit podmínky, že to nebude znamenat tak dramatický pokles výdajů na údržbu,“ věří Kupka.
Rozdělení výnosů koalice možná nestihne prosadit
Že se úpravy v dělení výnosů do konce volebního období nestihnou prosadit, už připouští i koaliční politici. Proti stávajícímu systému dlouhodobě vystupují někteří hejtmani s tím, že jejich kraje znevýhodňuje a přichází o peníze.
„Ten rozdíl je zhruba miliarda a půl ročně,“ uvádí například hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK/SOCDEM). „Mé informace z Poslanecké sněmovny jsou, že není vůle se o tom vůbec bavit a hledat kompromis,“ podotýká zlínský hejtman a předseda Rady Asociace krajů Radim Holiš (ANO).
K přijetí novely poslance vyzval prezident. Ten kraje podpořil i v otázce financování oprav silnic.
Nejvíce peněz na opravy v Pardubickém kraji
Nejvíc silnic druhých a třetích tříd má na svém území Středočeský kraj. Jejich délka přesahuje 8600 kilometrů. Následuje kraj Jihočeský, Plzeňský a Vysočina.
Největší balík peněz putuje letos do oprav v Pardubickém kraji. Zhruba tři miliardy, tedy stejně jako loni. O něco málo nižší sumu má teď k dispozici středočeské hejtmanství, částka ale do konce roku patrně ještě vzroste.
Přes dvě miliardy letos posílá do silnic Jihočeský kraj. Na Plzeňsku a jižní Moravě plánují investice pod touto hranicí. Moravskoslezský region na opravy uvolnil přes miliardu, částka ale nezahrnuje povodňové škody.